Milí žáci, jelikož se neuvidíme určitě více než týden, budu na tuto stránku vkládat učivo zeměpisu, které bychom měli letos ještě společně projít. Budou zde také odkazy na zajímavá videa nebo webové stránky, které stojí za to vidět. V pracovním sešitě i učebnici je spousta úkolů k procvičení, správné výsledky najdete v e-booku, na který máte přihlašovací údaje od září¹. Kdybyste si přesto nevěděli rady, určitě se na mě obraťte s mailovým dotazem. Věřím, že i přes omezené možnosti vzájemně se navštěvovat jste spolu v kontaktu přes sociální sítě. Proto, kdyby byla z vaší strany chuť se např. přes WhatsApp o něčem zeměpisném poradit, dejte vědět!
¹… platí pro ZŠ Mokrá
Učivo na týden 16. - 22. března 2020
II. ATMOSFÉRA
1. ATMOSFÉRA CHRÁNÍ ZEMI
ATMOSFÉRA (SLOŽENÍ ATMOSFÉRY)
= vzdušný obal Země
tvoří ji směs plynů = vzduch
ATM zajišťuje průměrnou teplotu na Zemi (15°C)
ATM zabraňuje kolísání teplot mezi dnem a nocí
dusík N2 - 78% | kyslík O2 - 21% | oxid uhličitý CO2 + vodní pára + vzácné plyny + ozon - O3 = 1%
ozon (O3) je plyn, který se vyskytuje ve vyšších vrstvách atmosféry
atmosféru zkoumá METEOROLOGIE a KLIMATOLOGIE
VRSTVY ATMOSFÉRY A JEJICH VLASTNOSTI
troposféra - výška je asi 11 km od povrchu Země, odehrává se v ní počasí
stratosféra - její součástí je ozonosféra; nízká teplota, není zde život; její horní hranice má výšku 50 km
ozonosféra = ozonová vrstva, je součástí stratosféry (25-35 km nad povrchem)
ultrafialové (UV) záření - ve velkých dávkách je pro živé organismy nebezpečné!
mezosféra, termosféra a exosféra jsou další vrstvy o nichž se ale více učit nebudeme
2. POČASÍ
POČASÍ
počasí = okamžitý stav atmosféry do výšky 15 km od zemského povrchu
meteorologie = věda, která studuje spodní částí atmosféry
meteorologické prvky:
sluneční záření = množství dopadajícího slunečního záření
teplota vzduchu = měříme teploměrem ve °C
vlhkost vzduchu = závisí na množství vodní páry ve vzduchu
oblačnost = stupeň pokrytí oblohy oblaky
srážky → kapičky v oblacích rostou → jsou stále těžší (ochlazením kondenzují) →
tlak vzduchu → vzduch je nad povrchem Země ve vysoké vrstvě ⇒ tlačí na povrch Země
rychlost větru → měříme v metrech za sekundu [m/s]
směr větru → určujeme odkud kam vítr vane;
PRŮMĚRNÁ DENNÍ TEPLOTA
teplotu vzduchu měříme 3x denně - v 7, 14 a v 21 hodin
průměrnou teplotu vypočítáme tak, že jednotlivé teploty sečteme (večerní teplotu přitom započteme 2x) a vydělíme počtem měření (4)
Př.:
v 7 hod. = 6°C
ve 14 hod. = 16°C
v 21 hod. = 9°C
VÝPOČET:
ODKAZY:
WINDY - SKVĚLÝ WEB PRO POČASÍ!!
-
-
-
UČEBNICE: str. 33-39
PRACOVNÍ SEŠIT: str. 19-21
Učivo na týden 23. - 29. března 2020
Milí žáci, další kapitolka, které se věnujeme tento týden, popisuje to, jakým způsobem proudí vzduch na naší planetě. Někdy větry mají svá jména (pasáty, monzuny, hurikány, tajfuny, tornáda), jindy je pojmenováváme jen jako např. "západní proudění". Kapitolky CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉRY a KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU si, prosím, opište do sešitu a doplňte obrázek. Další materiály které přikládám, jsou pouze pro rozšíření učiva. Pokud si budete chtít vyzkoušet cvičení v PRACOVNÍM SEŠITĚ (Nová škola), pak jsou odpovědi dohledatelné v příslušné UČEBNICI (Nová škola). Pro žáky ZŠ Pozořice nedávám za povinnost, místo toho si odpoví na otázky z učebnice na str. 55.
Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ
3. JAK VZNIKÁ VÍTR
CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉRY (VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY)
tlak a teplota vzduchu nejsou stálé, ale mění se s nadmořskou výškou
tlak se také mění se změnami teploty:
vítr vane z oblasti vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku
1. pravidelné větry
pasáty
od 30° s. š. a 30° j. š. proudí do rovníkové oblasti chladnější vzduch;
pasáty vanou od severovýchodu na severní polokouli a od jihovýchodu na jižní polokouli;
západní proudění mírných šířek vane od 30° s. š. a 30° j. š. směrem k pólům
2. sezónní větry
monzuny
v létě vanou od oceánu na pevninu, přinášejí vláhu
v zimě vanou opačným směrem, jsou suché a chladné
Do sešitu si, prosím, obkreslete obrázek na str. 41 vpravo nahoře → PASÁTY
KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU
UČEBNICE: str. 53-55 (SPN) - ZŠ Pozořice
Ukažte na mapě rovnoběžky: 30° s. š., 30° j. š., 60° s. š., 60° j. š. Probíhají přes některé státy?
Jaké převládající větry vanou v České republice? Proč?
Podle obrázku 60 C povězte, jak je proudění vzduchu z oblasti vyššího tlaku (V) do oblasti nižšího tlaku (N) ovlivňováno otáčením Země kolem své osy.
Vysvětlete vznik monzunů.
UČEBNICE: str. 40-43 (Nová škola) - ZŠ Mokrá
PRACOVNÍ SEŠIT: str. 22-24 (Nová škola) - ZŠ Mokrá
Učivo na týden 30. března - 5. dubna 2020
Milí žáci, poslední kapitola, ve které se budeme zabývat Atmosférou, bude zaměřena na klima - tedy podnebí na Zemi. Kromě teplotních pásů a vlivu moří a oceánů na klima, se krátce zmíníme i o globálním oteplování. První část přestavuje zápis, který si, prosím, opište do sešitu, následné ODKAZY si vyzkoušejte podle libosti (ale osobně moc doporučuji - jsou natočeny krásně, stručně a výstižně!). UČEBNICE a PRACOVNÍ SEŠIT jsou pro doplnění, kdyby něco nebylo jasné. Řešení závěrečného testíku "OPAKOVÁNÍ - ATMOSFÉRA" máte trošičku zašifrované (ať to není tak očividné), ale jistě si poradíte! Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ
4. PODNEBÍ ZEMĚ
PODNEBNÉ PÁSY
podnebí je závislé na množství slunečních paprsků dopadajících na Zemi (důležitý je ÚHEL dopadajících paprsků!)
množství slunečního záření se snižuje od rovníku k pólům
pomyslné hranice teplotních pásů tvoří obratníky (23,5° zem. š.) a polární kruhy (66,5° zem. š.)
podle nich na Zemi rozlišujeme 3 hlavní teplotní pásy:
TROPICKÝ → mezi obratníky Raka a Kozoroha; Slunce je po celý rok během poledne vysoko na obloze
MÍRNÝ → střídají se 4 roční období
POLÁRNÍ → od polárních kruhů k pólům; výskyt polárních dnů a nocí
kromě nich rozlišujeme i přechodné pásy → SUBTROPICKÝ A SUBPOLÁRNÍ

ÚKOL:
Obkresli si do sešitu obrázek rozložení teplotních pásů!
VLIV OCEÁNU NA PODNEBÍ
MĚNÍCÍ SE PODNEBÍ ZEMĚ
ODKAZY:
(…kratičká, moc zajímavá videa - doporučuji!)
UČEBNICE: str. 43-45
PRACOVNÍ SEŠIT: str. 24-25
OPAKOVÁNÍ - ATMOSFÉRA - Vyberte jednu správnou odpověď (PS s.25)
Atmosféra je:
a) vodní obal Země
b) kamenný obal Země
c) vzdušný obal Země
Počasí je:
Teplota vzduchu se v Evropě měří:
a) ve stupních Celsia
b) v pascalech
c) ve stupních Kelvina
Vítr vane z oblasti:
a) vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku
b) nízkého tlaku do oblasti vysokého tlaku
c) severního pólu do oblasti jižního pólu
Přechodné podnebné pásy jsou:
Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou:
a) stoupá
b) nemění se
c) klesá
Pasáty jsou:
a) pravidelné větry
b) vzdušné víry
c) sezonní větry
Atmosférické srážky se vyskytují:
Podnebí zkoumá:
a) meteorologie
b) klimatologie
c) atmosférologie
Na globálním oteplování se podílí:
[ŘEŠENÍ: 1 -.-., 2 .-, 3 .-, 4 .-, 5 -.-., 6 -.-., 7 .-, 8 -.-., 9 -…, 10 -… ]
[ŘEŠENÍ: 1 c, 2 a, 3 a, 4 a, 5 c, 6 c, 7 a, 8 c, 9 b, 10 b ]
Učivo na týden 6. - 13. dubna 2020
Milí žáci, ještě než začnou Velikonoční prázdniny, otevřeme další velkou kapitolu, věnující se vodstvu na Zemi. Ve středu vyzkoušíme video hovor, proto si prosím připravte sešit a případné otázky. Těším se! První část následujícího textu přestavuje zápis, který si, prosím, opište do sešitu. ÚKOLY si vypracujte taktéž do sešitu, následné ODKAZY můžete vyzkoušet, UČEBNICE a PRACOVNÍ SEŠIT jsou jen pro doplnění. Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ
III. HYDROSFÉRA
1. OCEÁNSKÁ VODA
71% povrchu planety zabírají oceány a moře (29% je souš)
světový oceán je tvořen 5 oceány:
Tichý oceán (Pacific) – největší
Atlantský oceán (Atlantic)
Indický oceán (Indian)
Jižní oceán (Southern / Antarctic Ocean)
Severní ledový oceán (Arctic) - nejmenší
hranice mezi jednotlivými oceány jsou stanoveny lidmi, z pohledu přírody vlastně neexistují
části oceánů označujeme jako moře
zúžené části moří a oceánů: průliv (vytvořila příroda); průplav (vytvořil člověk)
břežní čára – místo, kde se oceán stýká se souší (při přílivu)
pobřeží – pruh souše podél břežní čáry, šířka není stanovena, závisí na terénu
záliv – je část moře nebo oceánu vnikající do pevniny
ÚKOL - práce s ATLASEM:
(Oceány a moře - str. 16-17, záleží na vydání)
Vyhledej na mapě světa největší řeky kontinentů: Amazonka, Nil, Chang Jiang (Jang-c’-ťiang), Mississippi a Murray - Darling.
Jakou slanost má: Baltské moře, Rudé moře a Mexický záliv? (vše vyčteš z mapy)
S pomocí mapy zařaď následující moře nebo zálivy k příslušnému oceánu:
UČEBNICE: (Nová škola):
PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola):
HYDROSFÉRA - kvíz
Indický oceán neomývá:
Arabské moře omývá:
Evropu a Afriku odděluje:
Středozemní moře
Rudé moře
Karibské moře
Zemi se někdy říká:
„zelená planeta“
„modrá planeta“
„modrá hvězda“
Světadíl na jižní polokouli (nachází se v něm i jižní pól) je:
Austrálie
Arktida
Antarktida
Voda zabírá na naší planetě:
2/3 povrchu
1/3 povrchu
2/5 povrchu
Srážková voda je:
Učivo na týden 14. - 19. dubna 2020
2. VODSTVO NA PEVNINĚ
1.hodina
VODNÍ TOKY (řeky, potoky)
říční síť = všechny vodní toky na určitém území (např. ČR)
povodí = území, ze kterého stéká voda do určité řeky
úmoří = území, ze kterého stéká voda do určitého moře
rozvodnice = hranici mezi povodími nebo úmořími
průtok —> množství vody, které proteče korytem řeky za jednu sekundu [m3/s]
OBR:
Schéma říční sítě → | levý přítok | pravý přítok | ústí | rozvodí | povodí | meandr | bažina | pramen …
ÚKOL: S pomocí atlasu světa vyhledej 3 pravé a 3 levé přítoky Dunaje
JEZERA
Druhy jezer podle způsobu vzniku:
tektonická (v příkopových propadlinách),
sopečná,
ledovcová (karová, hrazená s morénou),
pobřežní (limanová),
krasová,
říční (ze slepých ramen meandrů)
ÚKOL: S pomocí atlasu světa vyhledej jezero
Balaton (tektonické),
Plitvická jezera (krasová),
Lago Maggiore (ledovcové) a
Bolsenské jezero (sopečné).
BAŽINA
= trvale vlhké území zarostlé vlhkomilnými rostlinami
postupným zanášením pískem a hlínou se jezera zmenšují, zarůstají a mění v bažiny (např. na Šumavě)
VODNÍ NÁDRŽ (PŘEHRADA)
RYBNÍKY
2.hodina
PODPOVRCHOVÁ VODA
LEDOVCE
sněžná čára = nadmořská výška, nad kterou už sníh netaje (po celý rok je tam teplota < 0°C)
ledovec = těleso z ledovcového ledu (vznikne ze sněhu působením tlaku a změnami teploty)
ODKAZY:
UČEBNICE: (Nová škola)
PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)
Učivo na týden 20. - 26. dubna 2020
3. POHYB VODY NA ZEMI
VODNÍ OBĚH
POHYBY MOŘSKÉ VODY
ŠKODY ZPŮSOBENÉ VODOU:
nadbytek vody → povodně: jarní tání, letní dlouhotrvající deště; monzuny; hurikány
nedostatek vody → neúroda a hlad
ODKAZY:
UČEBNICE: (Nová škola)
PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)
ŠKOLNÍ ATLAS:
HYDROSFÉRA - OPAKOVÁNÍ
1. Použijte své znalosti nebo učebnici a přepište si do sešitu následující text s doplněním chybějících slov.
Veškeré vodstvo na Zemi označujeme jako 1. Voda se na Zemi vyskytuje ve 3 skupenstvích: 2, 3 a 4. Většina vody je soustředěna v 5, a je tedy 6. Zatímco voda sladká se většinou nachází na 7. Podpovrchová voda je tvořena vodou 8 a 9, povrchová voda 10 a 11. Výměnu vody mezi oceánem a 12 označujeme jako 13. Území, z něhož je voda na pevnině odváděna jednou řekou, nazýváme 14. Území, z kterého všechna voda odtéká do jednoho moře, je 15. Působením větru vznikají na hladině 16. Dále můžeme pozorovat pokles a vzestup vodní hladiny - 17 a 18. Pomalý pohyb, při kterém se přesunuje velké množství oceánské vody, nazýváme 19.
2. Následující pojmy si přepište ve dvou sloupcích do sešitu. Pomocí čar vyznačte pojmy, které si odpovídají.
pevné skupenství vody
kapalné skupenství vody
plynné skupenství vody
slaná voda
sladká voda
rozvodí
ústí
úmoří
vodní pára
3% vodstva na Zemi
led
území, z něhož je voda odváděna do jednoho moře
voda v oceánech, v řekách, jezerech a nádržích na pevnině
místo, kde se vlévá jeden vodní tok do jiného
hranice mezi povodími
97% vodstva na Zemi
3. Práce s Atlasem:
Vyhledej mořský proud, který ochlazuje západní pobřeží Jižní Ameriky:
Vyhledej mořský proud, který zahřívá západní pobřeží Evropy:
Do kterého moře ústí řeky: Indus, Don, Huang He (Chuang Che) a Nil?
Učivo na týden 27. dubna - 3. května 2020
IV. PEDOSFÉRA
1.hodina
PEDOSFÉRA
= půdní obal Země
složení půdy:
neživá část: hlína (směs jílu, prachu a jemného písku) kamínky; půdní voda; půdní vzduch
živá část: kořeny živých rostlin; mikroorganismy (půdní bakterie); drobní živočichové (mravenci, žížaly, brouci, krtci, …)
půda je živý útvar
humus = odumřelé části rostlin a živočichů; nejúrodnější část půdy
TYPY PŮD
půd známe mnoho typů; každý má svůj půdní profil - to je řez, na kterém vidíme různé vrstvy
černozem → nejúrodnější; černá barva; hodně humusu; v nížinách
hnědozem → méně humusu; úrodné; nížiny
hnědé půdy → průměrně úrodné; pahorkatiny; většina území ČR
podzolové půdy → málo humusu; popelavá barva; horské půdy
PŮDNÍ PROFIL
vrstva, kde se tvoří humus - A0 … na povrchu
vrstva = půdní horizont (odborně)
humusová vrstva - A
zvětralá hornina - B
matečná hornina - C … spodní vrstva
ODKAZY:
-
1. Jak dlouho vzniká 1 cm půdy?
2. Kolik mikroorganismů nalezneme v jedné polévkové lžíci půdy?
3. Kolik procent jídla získáváme díky půdě?
4. Kolik hektarů půdy mizí každou hodinu v Evropě v důsledku rozrůstání měst?
2.hodina
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ
DRUHY PŮD
jílovité → nejmenší zrnka (těžké půdy); zrníčka < 0,002 mm
písčité → větší zrnka (lehké půdy); zrníčka: 0,02 – 2 mm
hlinité → přechod mezi jíl. a pís.; nejúrodnější; zrníčka: 0,2 - 0,002 mm
NEBEZPEČÍ, KTERÁ PŮDU OHROŽUJÍ:
OPAKOVÁNÍ - PEDOSFÉRA - Vyber jednu správnou odpověď a zapiš si ji do sešitu: (PS s.34)
Půdotvorným činitelem není:
a) teplota
b) gravitační sila
c) vzduch
Rozlišujeme půdní druhy:
a) písčité, hlinité, jílovité
b) černozem, hnědozem, podzol
c) písčité, hlinité, podzolovité
Písčité půdy jsou:
a) lehké
b) střední
c) těžké
Půda se skládá ze složek:
a) živých
b) neživých
c) živých a neživých
Půdní typy dělíme na:
a) černozemě, hnědozemě a hlinité
b) černozemě, hnědozemě a podzoly
c) hnědozemě, podzoly a jíly
Půdní druhy dělíme podle:
Půdní typy dělíme podle:
Nejúrodnějším typem půdy je:
a) hnědozem
b) černozem
c) podzol
Humus tvoří:
Půdní eroze je:
a) odnos půdy
b) znečištění půdy
c) svrchní vrstva půdy
Učivo na týden 4. - 10. května 2020
V. BIOSFÉRA
BIOSFÉRA I - Tropické deštné lesy
BIOSFÉRA
tvořena všemi živými organismy (mikroorganismy, rostliny, houby, živočichové)
hranice biosféry: cca 11 km nad zemí - 11 km pod hladinou moře
zasahuje do atmosféry, zčásti do litosféry a celé hydrosféry
ekologie = věda zkoumající vztahy mezi organismy a životním prostředím a organismy navzájem
základní podmínky života: sluneční záření (světlo a teplo), voda, vzduch, půda
TYPY PŘÍRODNÍCH KRAJIN (Vegetační pásy) → vypiš si z učebnice
TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY
v okolí rovníku → 3 hlavní oblasti: Jižní Amerika (Amazonie) | Afrika (Konžský prales) | Asie (Velké Sundy)

10° na sever a na jih od rovníku → horko a vlhko po celý rok (nad 2000 mm/rok)
největší pestrost života na planetě → velké množství druhů = obrovská biodiverzita
nejbohatší společenstva rostlin (5 pater lesa) a živočichů (hmyz, ptáci, opice, plazi)
vlivem těžby dřeva a plantážnictví se snižuje jejich plocha – PLÍCE SVĚTA
zástupci FLÓRY (rostlinstva): kokosová palma, banánovník, kávovník, orchideje, kakaovník, liány
zástupci FAUNY (živočišstva): gorila, jaguár, tukan, hroch, krokodýl
OTÁZKY A ÚKOLY:
Vypiš, co bys rozhodně doporučil(a) návštěvníkům tropického deštného lesa přidat do zavazadla? (5 věcí)
V dnešní době trápí rovníkové pralesy rozsáhlé kácení a následné vypalování. Z jakého důvodu lidé ničí významný ekosystém?
K příkladům flóry a fauny dopiš na další řádek vždy 5 vlastních zástupcům (vyhledej v encyklopedii nebo na internetu).
ODKAZY:
UČEBNICE: (Nová škola)
-
s. 64-65 - Základní podmínky života (+ projektový ú.)
s. 66 - Tropické deštné lesy
PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)
ŠKOLNÍ ATLAS:
Učivo na týden 11. - 17. května 2020
BIOSFÉRA II - Savany, pouště a polopouště
SAVANY
podnebí savan je teplé (součást tropů)
střídají se období sucha a dešťů
hlavní oblasti savan: východní Afrika, Jižní Amerika, vnitrozemí Austrálie
flóra: tráva, málo dřevin, jen roztroušené deštníkovité stromy s tlustou kůrou (lépe odolávají větrům a chrání zvířata před sluncem); baobab, eukalyptus
fauna: lvi, sloni, zebry, antilopy, žirafy, levharti
savany ustupují pastvinám pro dobytek, plantážím bavlníku a podzemnice olejné
národní parky: Etosha (Namibie), Serengeti (Tanzánie), Krugerův národní park (Jihoafrická republika)
POUŠTĚ
leží hlavně v subtropických oblastech
je zde velké sucho (srážky pod 250 mm/rok)
druhy pouští:
ergy - písečné (20%)
hamady - kamenité (80%)
teplota stoupá až k 50°C (den) a klesá pod 0°C (noc)
fauna: hadi, štíři, gekoni, varani
flóra: datlovník, fíkovník, tamaryšek
oázy = místa, kde vyvěrá podzemní voda (rostou zde palmy → datle)
vádí = občasný vodní tok (v Austrálii se označuje jako creek)
nomádi = kočovní obyvatelé pouští
desertifikace = rozšiřování pouští (ohrožuje především oblast na jih od Sahary, které říkáme Sahel)
polopouště: rostou trsy trávy a tvrdolisté rostliny (sukulenty) jako kaktusy, agáve nebo aloe
OTÁZKY / ÚKOLY:
ODKAZY:
UČEBNICE: (Nová škola) …nepovinné
PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola) …nepovinné
TEST PŘEŽITÍ
Tento test byl vytvořen na základě více než 2000 případů, v nichž lidé bojovali o přežití v poušti. Jejich život závisel na tom, jak se dokázali s nastalou situací vyrovnat. Zkuste si, jak byste obstáli! Jaká je situace? Je přibližně 10 hodin dopoledne, polovina prázdnin a vaše letadlo havarovalo uprostřed pouště Sonora na jihozápadě USA. Přistání nepřežili piloti a letadlo kromě ocelové konstrukce shořelo. Zázrakem jste přežili a nikdo z vás není vážně zraněný. Piloti před přistáním nestihli sdělit přesnou pozici nouzového přistání. Víte jen, že jste 65 mil z původního kurzu a že nejbližší civilizace se nachází 70 mil na severoseverozápad. Krajina okolo vás je rovinatá a pustá až na pár kaktusů. Poslední předpověď počasí pro tuto oblast předvídala teploty kolem 43 ºC. Jste lehce oblečeni: trička s krátkým rukávem, kraťasy, ponožky a kožené boty. Každý z vás má kapesník. Dohromady máte po kapsách 1,25 dolaru v mincích a 81 dolarů v bankovkách.
CO JSTE STIHLI ZACHRÁNIT?
Než letadlo explodovalo, stihli jste z něj zachránit těchto patnáct věcí:
svítilna (4 baterie)
zálesácký nůž
letecká mapa místa nehody a okolí
pláštěnka (velikost L)
kompas
krabička s obvazy a obinadlem
pistole ráže .45 (pětačtyřicítka)
padák (s bílými a červenými pruhy)
láhev s tabletkami soli (1000 ks)
1 litr vody na osobu
příručka Jedlí pouštní tvorové
sluneční brýle pro každého
láhev s 1/2 litru whisky
1 pršiplášť na osobu
kosmetické zrcátko
VÁŠ ÚKOL?
1. Seřaďte předměty od nejdůležitějšího po ten nejméně užitečný (1-15).
2. Totéž udělejte na základě společné diskuse se spolužáky. (Skupinové pořadí můžete určit například hlasováním.)
3. Odpovědi si přichystejte na příští videohovor!
Učivo na týden 18. - 24. března 2020
BIOSFÉRA III - Subtropy + Stepi
SUBTROPY STŘEDOZEMNÍHO TYPU
pás ležící mezi tropickým a mírným podnebným pásem
mezi nejtypičtější oblasti patří: oblast Středozemního moře a oblast Kalifornie (západ USA)
podnebí: léto bývá teplejší, zimy nejsou tak chladné jako u nás (vliv teplých mořských proudů)
flóra: typické vždy zelené tvrdolisté keře = macchie (např.: cesmína, planika, rohovník)
fíky, duby, pistácie, rozmarýn
původní lesy byly vykáceny ve starověku (→ stavba lodí)
fauna: hmyz, termiti, šakal, klokan, panda
zemědělské plodiny: víno, citrusy, olivy, korkový dub, bavlník, levandule
STEPI
travnaté oblasti mírného pásu (Evropy, Asie, Severní Amerika, část Argentiny)
leží v suchých oblastech mírného pásu (nacházejí se hlavně ve vnitrozemí)
podnebí: velmi teplá léta a chladné zimy (velké teplotní rozdíly)
stepi mívají lokální názvy jako např.:
puszty = největší pás od Maďarska až po Mongolsko (v Kazachstánu = celiny)
prérie = střed Severní Ameriky
pampy = okolí La Platy v Jižní Americe
flóra: roste zde nízká tráva, nejsou tu žádné stromy
fauna: hlodavci, bizoni, kojoti, orel a sup, pštros
přechod mezi stepí a lesem mírného pásu = lesostep
zemědělské plodiny: velké rozlohy stepí slouží jako obilnice (vyskytuje se tu kvalitní černozem)
ÚKOL
Do slepé mapy světa zakresli:
prérie, pampy, celiny
subtropické oblasti
Učivo na týden 25. - 31. května 2020
BIOSFÉRA IV - Lesy mírného pásu + Tajga
LESY MÍRNÉHO PÁSU
mírný podnebný pás (4 roční období); rozeznáváme:
listnaté (rostou v jižnějších částech oblasti)
smíšené (rostou mezi listnatou a jehličnatou částí)
jehličnaté (rostou v severních částech oblasti) = tajga
fauna: jelen, srnec, prase divoké, jezevec, liška, kuna, hranostaj, veverka, vlk, medvěd, ondatra, mýval
flóra: buk, dub, javor, bříza, lípa, topol, jilm, vrba
TAJGA
pás severských jehličnatých lesů (sever Evropy, Asie a Severní Ameriky; kolem 60. rovnoběžky)
málo úrodná půda, často se zde vyskytují močály (většinu roku bývají zamrzlé)
fauna: medvěd, vlk, los, sob, sobol, kuna, komáři
flóra: borovice, modřín, borůvky, brusinky
OTÁZKY / ÚKOLY:
Zjistěte, jaké lesy se vyskytují v okolí vaší vesnice. Znáte jejich druhové složení? Víte, kteří živočichové mohou v těchto lesích žít?
Zjistěte některé jiné živočichy, kteří byli lidmi vysazeni do evropských lesů mírného pásu (jako např. ondatra). Najděte si informace na internetu.
Podle mapy v atlase světa zjistěte, na které polokouli (severní, nebo jižní) se rozkládá více lesů mírného pásu.
ODKAZY:
UČEBNICE: (Nová škola)
Učivo na týden 1. - 7. června 2020
BIOSFÉRA V - Tundra, lesotundra, polární oblasti
TUNDRA
= bezlesá krajina za polárním kruhem (z laponštiny)
poloha: severní pobřeží Ameriky, Evropy, Asie (60°-70°s. š.)
polární teplotní pás → chladné a dlouhé zimy + krátké léto
permafrost = trvale zamrzlá půda (do hloubky několika metrů)
lesotundra → ojediněle se objevují stromy
fauna: pižmoň, sob, vlk, polární liška, sovice sněžní
léto: + stěhovaví ptáci; + velké množství komárů apod.
zvířata jsou adaptovány (hustá srst, krátké čenichy a uši)
flóra: zakrslé dřeviny (břízy a vrby), mechy, lišejníky; byliny
POLÁRNÍ OBLASTI
poloha:
živočichové:
severní oblast → lední medvědi, polární lišky, tuleni, mroži
jižní oblast → tučňáci, tuleni
ODKAZY:
OPAKOVÁNÍ – BIOSFÉRA - Vyberte jednu správnou odpověď:
Biosféra je:
a) živý obal Země
b) kamenný obal Země
c) půdní obal Země
Základní podmínky života jsou:
a) sluneční záření, voda a půda
b) sluneční záření, voda, půda a vzduch
c) sluneční záření, voda, půda a peníze
Typy přírodních krajin se mění:
Tropický deštný les se nachází v oblasti:
a) obratníku Raka
b) polárního kruhu
c) rovníku
Typickými živočichy pouští a polopouští jsou:
Typickými rostlinami subtropické oblasti jsou:
a) banánovník, ananasovník, kávovník
b) jehličnaté stromy
c) cedr, pinie, olivovník, datlovník
Pampa je:
a) step Jižní Ameriky
b) subtropická rostlina
c) step Severní Ameriky
Medvěd grizzly žije v oblasti:
Polární pustina se nachází v oblasti:
V Antarktidě žijí:
a) tuleni a tučňáci
b) lední medvědi a sobi
c) tučňáci a mroži
BIOSFÉRA VI - ŽIVOT V MOŘÍCH A OCEÁNECH
ŽIVOT V MOŘÍCH A OCEÁNECH
ODKAZY:
OPAKOVÁNÍ - KRAJINNÁ SFÉRA
1. Zemské těleso se skládá z těchto základních vrstev:
a) zemské jádro, zemský plášť a půdní obal Země
b) žloutek, bílek a skořápka
c) zemské jádro, zemský plášť a zemská kůra
2. Zemskou kůru dělíme na:
a) tenčí pevninskou a tlustší oceánskou
b) tlustší pevninskou a tenčí oceánskou
c) nedělíme ji; je jen jednoho typu
3. Zvětrávání je proces, který je způsoben:
a) činností vnitřních přírodních činitelů
b) činností vnějších přírodních činitelů
c) nárazem meteoritu do zemského povrchu
4. Mezi vnitřní přírodní činitele patří:
a) vrásnění, kerná činnost a pohyb velkých ledovců na Arktidě
b) vrásnění, sopečná činnost, kerná činnost, příliv a odliv
c) vrásnění, sopečná činnost, kerná činnost a zemětřesení
5. Vysočina je:
a) území ležící v nadmořské výšce do 200 m n. m.
b) území ležící v nadmořské výšce nad 200 m n. m.
c) pikantní uzenářský výrobek
6. Hornatina je:
a) území s převahou hor
b) území, ve kterém rozdíl výšek nejnižšího a nejvyššího bodu je do 600 m
c) území, ve kterém rozdíl výšek nejnižšího a nejvyššího bodu je nad 600 m
7. Tsunami je:
a) jméno japonského spisovatele ze 16. století
b) společná měna pro asijské státy (obdoba evropského eura)
c) název pro velké a ničiví vlny, vyvolané podmořským zemětřesením či sopečnou činností
8. Atmosféra se skládá z:
a) vodní páry, vzduchu a ostatních plynů
b) kyslíku, dusíku a ostatních plynů
c) kyslíku, oxidu uhličitého a ostatních plynů
9. Ozonosféra se nachází v této vrstvě atmosféry:
a) v troposféře
b) ve stratosféře
c) v mezosféře
10. Počasí je:
a) dlouhodobý stav troposféry na určitém místě
b) výmysl našich předků, řídí se pranostikami a rosničkami
c) okamžitý stav ovzduší
11. Počasí charakterizujeme pomocí:
a) nadmořské výšky a členitosti povrchu
b) množství přeletů osobních letadel nad územím státu
c) údajů o teplotě, tlaku, srážkách, oblačnosti a větru
12. Pasát je:
a) vítr vanoucí od rovníku
b) vítr vanoucí k rovníku
c) vítr vanoucí mezi pásem teplým a studeným
13. Důsledky globálního oteplování Země jsou např.:
a) tání ledovců a zaplavování pobřežních oblastí
b) častější opakování zatmění Slunce a Měsíce
c) sopky, které byly dosud vyhaslé, se stávají činnými
14. Studiem podnebí se zabývají:
a) meteorologové
b) geologové
c) klimatologové
15. Nejhlubší místo na Zemi se nachází v:
a) Tichém oceánu
b) Atlantském oceánu
c) Indickém oceánu
16. Nejvyšší místo na Zemi se nachází v:
a) Evropě
b) Asii
c) Americe
17. Voda se v krajině vyskytuje v těchto třech skupenstvích:
a) teplém, vlažném a studeném
b) pitném, užitkovém a minerálním
c) pevném, kapalném a plynném
18. S vodou povrchovou se nejčastěji setkáme v podobě:
19. Úmoří je:
a) území, ze kterého sbírá řeka vodu
b) území, ze kterého odtékají všechny řeky do jednoho moře
c) hranice mezi dvěma sousedními moři
20. Ústí řeky je:
a) místo, kde se vodní tok vlévá do jiné řeky nebo do oceánu
b) místo, kde vyvěrá vodní tok na zemský povrch
c) název pro některá česká města
21. Rozeznáváme tyto druhy pohybu oceánské vody:
a) vlnění, příliv a odliv, tsunami
b) vlnění, příliv a odliv, oceánské proudy
c) vlnění, monzuny, oceánské proudy
22. Půda se skládá z:
23. Úrodnost půdy je dána:
24. Půdní druhy rozlišujeme podle:
25. Označení pro všechny organizmy na Zemi
a) ekosystém
b) ekosféra
c) biosféra
26. V oblastech s nízkou číselnou hodnotou zeměpisné šířky nalezneme:
a) tropické deštné lesy
b) pampy, prérie a stepi
c) tundru
27. Tajga je:
28. Oáza je:
29. Nezbytné k životu rostlin a živočichů je:
a) sluneční záření, voda, vzduch a pokoj
b) sluneční záření, voda, vzduch a půda
c) střídání dne a noci, voda, vzduch a půda
30. Na Zemi vymezujeme tyto podnebné pásy:
a) horký, vlažný, mírný, skoro studený a studený
b) africký - tropický, subafrický, mírný - evropský, subamerický a antarktický
c) teplý, subtropický, mírný, subpolární a studený