V sobotu budou hrát v Besedním domě Dvořákovu 7. symfonii (d-moll). Právě ji poslouchám (už asi po desáté) a je to prostě nádhera! Tady je pár z poznámek k partituře vydané Supraphonem v roce 1986:
▪  Dvořákova 7. symfonie d moll zaujímá mezi největšími umělcovými symfoniemi zvláštní místo tím, že jednak je ve svém náladovém obsahu nejtemněji a nejvášnivěji založena a - což není bez vnitřní spojitosti s prvým - že má poměrně nejméně rysů skladatelovy lidově české rázovitosti. Obojí bylo podmíněno duševními stavy, které Dvořáka zneklidňovaly a rozrušovaly v době, kdy ze zahraničních kruhů byla na něm žádána opera na německý text a kdy on, třebaže velmi toužil po velkém zahraničním úspěchu také na poli hudby dramatické, odpovídal na to skladbami s náměty tak vyhraněně českými, jako byla "Husitská", klavírní obrázky "Ze Šumavy" a kantáta "Svatební košile"!
▪  /z Dvořákových dopisů - 22. prosince 1884/: "Nyní právě mě zaměstnává Sinfonie (pro Londýn) a všudy kudy chodím jiného nemám na mysli, nežli právě svou práci, která má být také taková, aby hýbala světem, no a dá pán Bůh, že také bude!"
▪  Symfonie byla po prvé vůbec provedena za skladatelova řízení při jeho třetím zájezdu do Anglie dne 22. dubna 1885 v londýnské koncertní síni St. James Hall.

Pokud to člověk neslyší jen jednou na koncertě, ale víckrát a má tak možnost daleko víc si všímat - pokaždé trošku něčeho jiného - zjistí, že je to šíleně nabité nápady. Úplně mi je líto těch lidí, kteří to slyší poprvé a vnímají tak třeba jen půlku. Ale i tak je to KRÁSNÉ!
Perfektní místa: (např.)
1. věta: od 9 min.začíná nádherná gradace / 10:30 -nádherné lesní rohy a od 275. taktu úplně úžasný rytmus ve smyčcích - úplný vrchol, po 11. minutě naprosté zklidnění, těsně před koncem ještě zazní motiv lesních rohů a úplný "klid" na závěr / 

ČT          16/09/2004             23:30

... Pokud se lidem dobře daří, ztrácí se pocit vděčnosti. To je přirozené. Jenže jako lidé, kteří se nemusí denně bát o holé přežití, bychom asi měli měli hledět, aby naše jednání nebylo jen "přirozené". Aby bylo lepší nebo dokonce krásné.

(str.66-7) Mimochodem, zatím jste mluvil pouze o náboženství, a ne o víře - proč?

Víra je ctnost, je těžké říct "já ji mám". Proto raději mluvím o náboženství. Těžko by se mi říkalo "věřím", kdyby to mělo znít jako konstatování faktu. To je mi bližší Petrovo: "Pane věřím, pomoz mé nevěře." Víru nemůžete mít v kapse, spíš bych neřekl, že vás občas napadne nebo zastihne. Náboženství, jak je chápu, je předně vztah k tomu, co už tady je. K tomu pak přistupujeme, že se můžeme na něco těšit, a teprve to je postoj víry. V klasickém pohanství žádná víra není, bohové buď fungují a máme se dobře; když se nám vede špatně, bohové nefungují, nebo jsme špatně obětovali.

ST          15/09/2004              00:00

Tady jsou některé zajímavé myšlenky:

(str. 55) Nietzche: "kdyby ti vykoupení vypadali vykoupeněji, snad bych uvěřil jejich Vykupiteli."

... Ale je na nás málo vidět, že bychom byli nějak vykoupeni. To, co asi bylo vidět na apoštolech, na svatém Františku, na mistru Eckhartovi, na matce Tereze. Co jsem sám viděl  na svém strýci, na Josefu Zvěřinovi, na Mandlovi: tichá a radostná pevnost, která nepotřebuje nikomu imponovat, za ničím se nehoní, ale taky se nebojí, protože se na cosi těší. Nikdo neumí říct přesně na co, ale ví, že se má na co těšit. A rozdává z toho druhým, těm ustrašeným, roztěkaným, ukřivděným a otráveným. Evangelium to říká velmi podobně. "Vy jste světlo světa" - a to se mi zdá, že opravdu nejsme.

(str. 59) Neotřásly některé možné výklady sporných pasáží vaší důvěrou v bibli, vaší vírou?

Takové pochybnosti jsem už měl bohudíky za sebou. Byl to Teilhard de Chardin a přátelé Jiřího Němce, kdo mi pomohli pochopit, že víra není faktická jistota, nějaká teorie, ale spíš spolehnutí. Spolehnutí se na Boží zaslíbení, na Ježíšovo slovo. Dává člověku pevnou půdu pod nohama, kterou pak už nemusíme hledat v jednotlivých jistotách. Člověk pak nepotřebuje dokazovat Boží existenci, nevadí, když někdo přijde s tím, že bible je historická a podobně.  Neohrozí ho debata o tom, zda je Turínské plátno pravé, či jde "jen" o umělecké dílo z dob křižáckých válek. Víra je ve spolehnutí, které se ovšem pevně opírá o lidskou zkušenost. Důsledek je, že se nemusíme bát, že nejsme závislí na nějakém závanu větru či hromobití. Kdo opravdu věří, může být díky tomu i kritický.

(str. 61) Například zpětně se dá říci, že bible je svědectví o Boží spáse, o Božím zájmu o lidi. Ale to vidíte až při čtení celé bible. Osobně si myslím, že - zjednodušeně řečeno - ani sám Bůh při stvoření přesně nevěděl, co z toho bude. V bibli je pár míst, kde Bůh říká "mrzí mne, že jsem stvořil člověka" - třeba před potopou.

▪  Pierre Teilhard de Chardin: Chuť žít

ÚT          14/09/2004             21:50

A tuhle skvělou knihu jsem dostal od tety na narozeniny - velice podrobná a zajímavá!

NE          05/09/2004             12:00

SO          08/05/2004             13:10

No trošku přestávečka v psaní, no práce je moc. Pravě píšu bakalářku: VARHANY NA KROMĚŘÍŽSKU, a  zpracovávám posledních 15 kousků J. Vyfoceno je už vše, tak hurá na druhou z Geografie (to nechci vidět!!!)

V létě TUNIS ? No uvidíme

ČT          11/03/2004             22:50

Zajímavá kniha → Regionální heslář (půjčeno z MZK):               cestovatel Jakub Josef Římař

-          uměl aktivně česky, německy, latinsky, italsky, francouzsky, portugalsky, holandsky, arabsky, albánsky !!!!!!!!!!

-          další literatura o něm:

BAKEŠ, F.: Egyptský poutník Jakub Říman, Neděle s LD č.2., 15.ledna 1983, s.10

VILHUN, F.X.: Čeští misionáři v Egyptě a v Habeši, Praha 1946

PO          24/02/2004             22:35

PO          03/02/2004             01:00

ŠUSTEK,Miloslav: DAVID LIVINGSTONE – Misionář, lékař a cestovatel, Praha, 1991, Agentura Adventure - 93 s.

ST           21/01/2004             23:30

Napadlo mě že bych mohl sbírat semena různých plodů – nejdřív asi stromů a nebo různých plodů a postupně se ti dávat do různých krabiček a vždycky si to vyfotografovat – list, strom, plod, semeno a pak si to popsat – čel řád, třída, rod druh apod. (Už si to z gymplu nepamatuju, ale nastuduju to!!!! :-))

NE          18/01/2004             12:10

Ø       Marcus Aurelius: Hovory k sobě

Ø       Xenofón: Vzpomínky na Sókrata

Ø       Cicero: Tusculské hovory

Ø       Seneca: Další Listy Luciliovi

Ø       Seneca: O dobrodiních

Ø       Plútarchos: O lásce a přátelství

Ø       Cicero: Listy přátelům

Ø       Pausániás: Cesta po Řecku

Ø       Suetonius: Životopisy 12 císařů

Ø       Xenofón: Řecké dějiny

PÁ          02/01/2004             23:55

2.leden

Hlavní potíž života je v tom, že člověk musí neustále volit mezi více možnostmi

Thomas Moore

Vybíráme si činnosti do kterých se zapojíme. Vybíráme si přátele, s nimiž chceme rozvíjet vzájemné vztahy. Mnohých činností a setkání se musíme vzdát, protože nám na ně nezbývá čas ani energie. Plné nasazení a naprosté zaujetí několika málo činnostmi a lidmi je daleko lepší, než kdybychom mnoha z nich věnovali jen kousek své pozornosti. Když si zvolíme široký záběr, nemůžeme se ničemu věnovat naplno ani rozvíjet své vlohy. Plnost života každého z nás je přímo úměrná hloubce které rozvíjíme.

Dnes budu pečlivě volit,

kam zaměřím svou pozornost,

abych ji mohl věnovat bezvýhradně.

Č

T          01/01/2004             22:35

Úkoly které mě teď čekají

·          DPZ – referát    ·          Geodézie – cvičení    ·          Filosofie – napsat práci    ·          GNS II – napsat práci    ·          no a všechny zkoušky co mě teď čekají !!! :-)

Přemýšlím o podání přihlášky na JAMU – skladba. Ale až někdy budu mít víc času. Hrozně mě to láká – protože když se člověku něco pěknýho povede napsat, je to úplně supr zážitek – takovej dobrej pocit. Stačí pár dobře spojených akordů a už mám radost z toho že jsem to vytvořil sám a že je to originální. Momentálně poslouchám CD Marie Rotterové a dodělávám přepis Requiemu od Johanna Brixida = rest ještě z minulého semestru.

Hmm, možná je to ale blbost s tím JAMU... možná, že tak za 2 roky by to za pokus stálo, jestli na to budu mít ještě myšlenky. No a vůbec ani nevím jestli bych ty zkoušky vůbec udělal. No ale to teď není aktuální!!!

Moje nové knihy z Vánoc:

PETR,Václav: Z Čech až do INDIE, Třebíč, Akcent, 2003, -155 s (od Elišky)

FULGHUM,Robert: Už hořela, když jsem si do ní lehal, Praha, Argo, 1996 -138 s (Pavel)

SCHULTZ,Josef: Vlídná povzbuzení na každý den, Praha, Portál, 2002 -369 s (naši)