ATMOSFÉRA  (SLOŽENÍ ATMOSFÉRY)

• = vzdušný obal Země 
• tvoří ji směs plynů = vzduch 
• ATM zajišťuje průměrnou teplotu na Zemi (15°C) 
• ATM zabraňuje kolísání teplot mezi dnem a nocí 
• dusík N₂ - 78% | kyslík O₂ - 21% | oxid uhličitý CO₂ + vodní pára + vzácné plyny + ozon - O₃ = 1%
• ozon (O₃) je plyn, který se vyskytuje ve vyšších vrstvách atmosféry 
• atmosféru zkoumá METEOROLOGIE a KLIMATOLOGIE 

VRSTVY ATMOSFÉRY A JEJICH VLASTNOSTI

• troposféra - výška je asi 11 km od povrchu Země, odehrává se v ní počasí 
• stratosféra - její součástí je ozonosféra; nízká teplota, není zde život; její horní hranice má výšku 50 km 
  • ozonosféra = ozonová vrstva, je součástí stratosféry (25-35 km nad povrchem)
    • chrání Zemi od nebezpečného UV záření, které k nám přichází od Slunce 
  • ultrafialové (UV) záření - ve velkých dávkách je pro živé organismy nebezpečné!
• mezosféra, termosféra a exosféra jsou další vrstvy o nichž se ale více učit nebudeme

POČASÍ 

• počasí = okamžitý stav atmosféry do výšky 15 km od zemského povrchu 
• meteorologie = věda, která studuje spodní částí atmosféry 
• meteorologické prvky: 
  • sluneční záření = množství dopadajícího slunečního záření 
  • teplota vzduchu = měříme teploměrem ve °C  
  • vlhkost vzduchu = závisí na množství vodní páry ve vzduchu 
  • oblačnost = stupeň pokrytí oblohy oblaky 
    • oblaka jsou tvořena kapičkami vody nebo ledovými krystalky 
    • jasno | polojasno | oblačno 
  • srážky → kapičky v oblacích rostou → jsou stále těžší (ochlazením kondenzují) → 
    • déšť | kroupy | sníh 
  • tlak vzduchu → vzduch je nad povrchem Země ve vysoké vrstvě ⇒ tlačí na povrch Země 
    • na Zemi jsou oblasti, kde je vyšší tlak vzduchu a místa, kde je tlak nižší 
  • rychlost větru → měříme v metrech za sekundu [m/s] 
  • směr větru → určujeme odkud kam vítr vane;
    • rychlost a směr větru měří Robinsonův kříž (anemometr)

PRŮMĚRNÁ DENNÍ TEPLOTA 

• teplotu vzduchu měříme 3x denně - v 7, 14 a v 21 hodin 
• průměrnou teplotu vypočítáme tak, že jednotlivé teploty sečteme (večerní teplotu přitom započteme 2x) a vydělíme počtem měření (4)
• Př.:  
  • v 7 hod. = 6°C 
  • ve 14 hod. = 16°C 
  • v 21 hod. = 9°C 
• VÝPOČET: 
  • t = (t₇ + t₁₄ + 2 x t₂₁ ) : 4 
  • t = (6 + 16 + 2 x 9) : 4  = 10°C

ODKAZY:

• WINDY - SKVĚLÝ WEB PRO POČASÍ!!
• Meteorologické přístroje [web]
• Základy meteorologie pro piloty [video - 33:33]
• Cesta do stratosféry a zpět [video - 1:14]

UČEBNICE: str. 33-39

• Z6_UČ 2 - 32-33 - Atmosféra 1 (Nová škola)
• Z6_UČ 2 - 34-35 - Atmosféra 2 (Nová škola)
• Z6_UČ 2 - 36-37 - Atmosféra 3 (Nová škola)
• Z6_UČ 2 - 38-39 - Atmosféra 4 (Nová škola)

PRACOVNÍ SEŠIT: str. 19-21

• Z6_PS 2 - 18-19 - Atmosféra 1 (Nová škola)
• Z6_PS 2 - 20-21 - Atmosféra 2 (Nová škola)

Učivo na týden 23. - 29. března 2020

Milí žáci, další kapitolka, které se věnujeme tento týden, popisuje to, jakým způsobem proudí vzduch na naší planetě. Někdy větry mají svá jména (pasáty, monzuny, hurikány, tajfuny, tornáda), jindy je pojmenováváme jen jako např. "západní proudění". Kapitolky CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉRY a KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU si, prosím, opište do sešitu a doplňte obrázek. Další materiály které přikládám, jsou pouze pro rozšíření učiva. Pokud si budete chtít vyzkoušet cvičení v PRACOVNÍM SEŠITĚ (Nová škola), pak jsou odpovědi dohledatelné v příslušné UČEBNICI (Nová škola). Pro žáky ZŠ Pozořice nedávám za povinnost, místo toho si odpoví na otázky z učebnice na str. 55. Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ

CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉRY (VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY)

• tlak a teplota vzduchu nejsou stálé, ale mění se s nadmořskou výškou
• tlak se také mění se změnami teploty:
  • Teplý vzduch je lehký a stoupá nahoru ↑. Tlak na povrch se snižuje (vzniká tlaková níže - N)
  • Studený vzduch je těžký a klesá dolů ↓. Tlak na povrch se zvyšuje (vzniká tlaková výše – V)
• vítr vane z oblasti vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku
• 1. pravidelné větry
  • pasáty
    • od 30° s. š. a 30° j. š. proudí do rovníkové oblasti chladnější vzduch;
    • pasáty vanou od severovýchodu na severní polokouli a od jihovýchodu na jižní polokouli;
    • západní proudění mírných šířek vane od 30° s. š. a 30° j. š. směrem k pólům
• 2. sezónní větry
  • monzuny
    • v létě vanou od oceánu na pevninu, přinášejí vláhu
    • v zimě vanou opačným směrem, jsou suché a chladné

Do sešitu si, prosím, obkreslete obrázek na str. 41 vpravo nahoře → PASÁTY

KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU

• tropická cyklona → také označovány jako hurikán (USA) nebo tajfun (Čína)
  • v nejteplejších oblastech oceánů
• tornádo → mohutný vzdušný vír (má podobu chobotu)
  • vzniká nad pevninou na rozhraní teplých a studených vzduchových hmot

UČEBNICE: str. 53-55 (SPN) - ZŠ Pozořice

1. Ukažte na mapě rovnoběžky: 30° s. š., 30° j. š., 60° s. š., 60° j. š. Probíhají přes některé státy?
2. Jaké převládající větry vanou v České republice? Proč?
3. Podle obrázku 60 C povězte, jak je proudění vzduchu z oblasti vyššího tlaku (V) do oblasti nižšího tlaku (N) ovlivňováno otáčením Země kolem své osy.
4. Vysvětlete vznik monzunů.

UČEBNICE: str. 40-43 (Nová škola) - ZŠ Mokrá

• Z6_UČ 2 - 40-41 - Atmosféra 5 (Nová škola)
• Z6_UČ 2 - 42-43 - Atmosféra 6 (Nová škola)

PRACOVNÍ SEŠIT: str. 22-24 (Nová škola) - ZŠ Mokrá

• Z6_PS 2 - 22-23 - Atmosféra 3 (Nová škola)
• Z6_PS 2 - 24-25 - Atmosféra 4 (Nová škola)

Učivo na týden 30. března - 5. dubna 2020

Milí žáci, poslední kapitola, ve které se budeme zabývat Atmosférou, bude zaměřena na klima - tedy podnebí na Zemi. Kromě teplotních pásů a vlivu moří a oceánů na klima, se krátce zmíníme i o globálním oteplování. První část přestavuje zápis, který si, prosím, opište do sešitu, následné ODKAZY si vyzkoušejte podle libosti (ale osobně moc doporučuji - jsou natočeny krásně, stručně a výstižně!). UČEBNICE a PRACOVNÍ SEŠIT jsou pro doplnění, kdyby něco nebylo jasné. Řešení závěrečného testíku "OPAKOVÁNÍ - ATMOSFÉRA" máte trošičku zašifrované (ať to není tak očividné), ale jistě si poradíte! Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ

• počasí = okamžitý stav atmosféry (je velmi proměnlivé) 
• podnebí = je to dlouhodobý režim počasí (je poměrně stálé) 

PODNEBNÉ PÁSY 

• podnebí je závislé na množství slunečních paprsků dopadajících na Zemi (důležitý je ÚHEL dopadajících paprsků!) 
• množství slunečního záření se snižuje od rovníku k pólům 
• pomyslné hranice teplotních pásů tvoří obratníky (23,5° zem. š.) a polární kruhy (66,5° zem. š.)
• podle nich na Zemi rozlišujeme 3 hlavní teplotní pásy: 
  • TROPICKÝ → mezi obratníky Raka a Kozoroha; Slunce je po celý rok během poledne vysoko na obloze 
  • MÍRNÝ → střídají se 4 roční období 
  • POLÁRNÍ → od polárních kruhů k pólům; výskyt polárních dnů a nocí 
• kromě nich rozlišujeme i přechodné pásy → SUBTROPICKÝ A SUBPOLÁRNÍ
• ÚKOL: Obkresli si do sešitu obrázek rozložení teplotních pásů!
  • Učebnice SPN - s.51 - rozložení teplotních pásů nebo
  • Učebnice Nová škola - s.43 Schéma podnebných pásů

VLIV OCEÁNU NA PODNEBÍ

• v létě v sobě oceán shromažďuje část slunečního tepla (→ v zimě je pak teplo uvolňováno)
• voda oceánu zmírňuje teplotní rozdíly

MĚNÍCÍ SE PODNEBÍ ZEMĚ

• Země se postupně otepluje (desetiny °C / 100 let)
• ke globálnímu oteplování přispívají tzv. skleníkové plyny (např. oxid uhličitý CO₂)

ODKAZY: (…kratičká, moc zajímavá videa - doporučuji!)

• 02. Meteokuchařka - Srážky a jejich vlastnosti
• 09. Meteokuchařka - Tlak vzduchu
• 10. Meteokuchařka - Vítr
• 20. Meteokuchařka - Oblaka
• 26. Meteokuchařka - Jak poznáme, že se blíží bouřka
• 33. Meteokuchařka - Tornáda
• 35. Meteokuchařka - Používané, ale málo známé pojmy
• 50. Meteokuchařka - Polární vortex
• 52. Meteokuchařka - Extrémy a rekordy v počasí

UČEBNICE: str. 43-45

• Z6_UČ_42-43
• Z6_UČ_44-45

PRACOVNÍ SEŠIT: str. 24-25

• Z6_PS_24-25

OPAKOVÁNÍ - ATMOSFÉRA - Vyberte jednu správnou odpověď (PS s.25)

1. Atmosféra je:
   • a) vodní obal Země
   • b) kamenný obal Země
   • c) vzdušný obal Země
2. Počasí je:
   • a) okamžitý stav ovzduší
   • b) dlouhodobý stav ovzduší
   • c) dlouhodobý stav podnebí
3. Teplota vzduchu se v Evropě měří:
   • a) ve stupních Celsia
   • b) v pascalech
   • c) ve stupních Kelvina
4. Vítr vane z oblasti:
   • a) vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku
   • b) nízkého tlaku do oblasti vysokého tlaku
   • c) severního pólu do oblasti jižního pólu
5. Přechodné podnebné pásy jsou:
   • a) subtropický a tropický
   • b) tropický a polární
   • c) subtropický a subpolární
6. Atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou:
   • a) stoupá
   • b) nemění se
   • c) klesá
7. Pasáty jsou:
   • a) pravidelné větry
   • b) vzdušné víry
   • c) sezonní větry
8. Atmosférické srážky se vyskytují:
   • a) ve všech skupenstvích
   • b) pouze v kapalném a plynném skupenství
   • c) pouze v kapalném a pevném skupenství
9. Podnebí zkoumá:
   • a) meteorologie
   • b) klimatologie
   • c) atmosférologie
10. Na globálním oteplování se podílí:
    • a) otáčení Země kolem Slunce
    • b) skleníkové plyny
    • c) tropické cyklony

[ŘEŠENÍ: 1 -.-., 2 .-, 3 .-, 4 .-, 5 -.-., 6 -.-., 7 .-, 8 -.-., 9 -…, 10 -… ] [ŘEŠENÍ: 1 c, 2 a, 3 a, 4 a, 5 c, 6 c, 7 a, 8 c, 9 b, 10 b ]

Učivo na týden 6. - 13. dubna 2020

Milí žáci, ještě než začnou Velikonoční prázdniny, otevřeme další velkou kapitolu, věnující se vodstvu na Zemi. Ve středu vyzkoušíme video hovor, proto si prosím připravte sešit a případné otázky. Těším se! První část následujícího textu přestavuje zápis, který si, prosím, opište do sešitu. ÚKOLY si vypracujte taktéž do sešitu, následné ODKAZY můžete vyzkoušet, UČEBNICE a PRACOVNÍ SEŠIT jsou jen pro doplnění. Přeji spoustu zajímavých objevů! PJ

• Jak se připojit k virtuální učebnici

• voda na Zemi: 
  • slaná → oceány a moře (97% vody na Zemi) 
  • sladká → ledovce, podpovrchová voda, voda na pevnině (řeky, jezera, bažiny), voda v atmosféře (vodní pára, ledové krystaly) 
• základní vlastností mořské vody je salinita (slanost); v jednotlivých místech se liší

• 71% povrchu planety zabírají oceány a moře (29% je souš)
• světový oceán je tvořen 5 oceány: 
  • Tichý oceán (Pacific) – největší 
  • Atlantský oceán (Atlantic) 
  • Indický oceán (Indian) 
  • Jižní oceán (Southern / Antarctic Ocean)
  • Severní ledový oceán (Arctic) - nejmenší
• hranice mezi jednotlivými oceány jsou stanoveny lidmi, z pohledu přírody vlastně neexistují
• části oceánů označujeme jako moře
  • vnitřní moře → je obklopeno souší a s oceánem spojeno průlivem (např. Černé moře)
  • okrajové moře → je s oceánem spojeno široce a volně (např. Arabské moře)
• zúžené části moří a oceánů: průliv (vytvořila příroda); průplav (vytvořil člověk)
• břežní čára – místo, kde se oceán stýká se souší (při přílivu) 
• pobřeží – pruh souše podél břežní čáry, šířka není stanovena, závisí na terénu
• záliv – je část moře nebo oceánu vnikající do pevniny
• ÚKOL - práce s ATLASEM: (Oceány a moře - str. 16-17, záleží na vydání)
  • Vyhledej na mapě světa největší řeky kontinentů: Amazonka, Nil, Chang Jiang (Jang-c’-ťiang), Mississippi a Murray - Darling.
  • Jakou slanost má: Baltské moře, Rudé moře a Mexický záliv? (vše vyčteš z mapy)
  • S pomocí mapy zařaď následující moře nebo zálivy k příslušnému oceánu:
    • Karibské moře, Bengálský záliv, Filipínské moře, Guinejský záliv a Arabské moře

UČEBNICE: (Nová škola):

• s. 46-47 - Hydrosféra

PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola):

• s. 26-27 - Hydrosféra
• PRACOVNÍ SEŠIT - verze pro tisk … Atmosféra + Hydrosféra

HYDROSFÉRA - kvíz

1. Indický oceán neomývá: 
   • Antarktidu 
   • Asii 
   • Evropu 
2. Arabské moře omývá: 
   • Ameriku 
   • Asii 
   • Evropu 
3. Evropu a Afriku odděluje: 
   • Středozemní moře 
   • Rudé moře 
   • Karibské moře 
4. Zemi se někdy říká: 
   • „zelená planeta“ 
   • „modrá planeta“ 
   • „modrá hvězda“ 
5. Světadíl na jižní polokouli (nachází se v něm i jižní pól) je: 
   • Austrálie 
   • Arktida 
   • Antarktida 
6. Voda zabírá na naší planetě: 
   • 2/3 povrchu 
   • 1/3 povrchu 
   • 2/5 povrchu 
7. Srážková voda je: 
   • slaná 
   • hořká 
   • sladká 

Učivo na týden 14. - 19. dubna 2020

1.hodina

VODNÍ TOKY (řeky, potoky)

• říční síť = všechny vodní toky na určitém území (např. ČR) 
• povodí = území, ze kterého stéká voda do určité řeky
• úmoří = území, ze kterého stéká voda do určitého moře
• rozvodnice = hranici mezi povodími nebo úmořími  
  • V ČR se nachází hlavní evropská rozvodnice (rozvodí) → Králický Sněžník 
• průtok —> množství vody, které proteče korytem řeky za jednu sekundu [m³/s] 
• OBR: Schéma říční sítě → | levý přítok | pravý přítok | ústí | rozvodí | povodí | meandr | bažina | pramen … 
• ÚKOL: S pomocí atlasu světa vyhledej 3 pravé a 3 levé přítoky Dunaje
  • → mapa Evropy (str. 46-7) nebo Balkán (s.77)

JEZERA 

• Druhy jezer podle způsobu vzniku: tektonická (v příkopových propadlinách), sopečná, ledovcová (karová, hrazená s morénou), pobřežní (limanová), krasová, říční (ze slepých ramen meandrů)
• ÚKOL: S pomocí atlasu světa vyhledej jezero Balaton (tektonické), Plitvická jezera (krasová), Lago Maggiore (ledovcové) a Bolsenské jezero (sopečné).

BAŽINA 

• = trvale vlhké území zarostlé vlhkomilnými rostlinami 
• postupným zanášením pískem a hlínou se jezera zmenšují, zarůstají a mění v bažiny (např. na Šumavě)

VODNÍ NÁDRŽ (PŘEHRADA) 

• vzniknou umělým přehrazením vodních toků člověkem 
• funkce: výroba elektrické energie | zásobování užitkovou a pitnou vodou | rekreace | protipovodňová ochrana |

RYBNÍKY 

• vytvořený uměle člověkem; využití: chov ryb a rekreace 

2.hodina

PODPOVRCHOVÁ VODA 

• podpovrchovou vodu dělíme na půdní a podzemní;  
  • půdní voda → v půdě (využívají ji rostliny);  
  • podzemní voda → hlouběji; při vsakování vody propustnými horninami naráží na nepropustnou vrstvu (jíl); tam, kde vytéká na povrch = pramen 
  • artézská studna → voda sama vystřikuje, protože je pod tlakem nepropustných vrstev 

LEDOVCE 

• sněžná čára = nadmořská výška, nad kterou už sníh netaje (po celý rok je tam teplota < 0°C) 
  • v Alpách → nad 2500 m n. m. 
  • v tropickém pásu → nad 4500 m n. m. 
• ledovec = těleso z ledovcového ledu (vznikne ze sněhu působením tlaku a změnami teploty) 
  • 2 typy: horské a pevninské 
    • horské → vznikají ve velehorách, údolí ve tvaru U, např.: Dachstein [dachštajn], Rakousko 
    • pevninské → v polárních, velmi chladných oblastech; např. Grónský, Antarktický; na okrajích se lámou a putují po mořích (→ ztroskotání Titaniku)

ODKAZY:

• Vodstvo na pevnině → hezká prezentace (dobrovolné)

UČEBNICE: (Nová škola)

• s. 48 - Pevninská voda

PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)

• PRACOVNÍ SEŠIT - verze pro tisk … Atmosféra + Hydrosféra (str. 29, cv. 4)

Učivo na týden 20. - 26. dubna 2020

VODNÍ OBĚH

• voda na naší planetě nepřibývá ani neubývá 
• mořská voda se vypařuje →
  • → mraky → srážky → oceán
  • → mraky → srážky → pevnina → vodní toky → oceán

POHYBY MOŘSKÉ VODY 

• Voda v oceánech a mořích je neustále v pohybu, nejen na hladině, ale i ve velkých hloubkách.  
• 1. Vlnění 
  • vzniká na hladině působením větru
  • vlnění narážející na pobřeží nazýváme mořský příboj 
• 2. Příliv a odliv  
  • je změna výšky mořské hladiny u pobřeží, která je způsobena přitažlivostí Měsíce a Slunce. 
  • příliv i odliv nastává dvakrát za 24 hodin
  • příliv může být skočný (Sl - Ze - Mě) a hluchý (Sl - Ze ⊥ Mě)
• 3. Oceánské proudy 
  • pohyb velkého množství vody (i ve velkých hloubkách) po pravidelných trasách 
  • tento pohyb je způsoben:  
    • pravidelnými větry 
    • různou teplotou vody
    • různou slaností vody
  • díky oceánských proudům může být život i ve velkých hloubkách → proudy vodu okysličují 
  • proudy dělíme na studené a teplé 
    • teplé proudy → (Vyhledej a vypiš si z atlasu 3 příklady) 
    • studené proudy → (Vyhledej a vypiš si z atlasu 3 příklady) 

ŠKODY ZPŮSOBENÉ VODOU:

• nadbytek vody → povodně: jarní tání, letní dlouhotrvající deště; monzuny; hurikány
• nedostatek vody → neúroda a hlad

ODKAZY:

• NEZkreslená věda V - VODA → skvělé, podrobné, nepovinné
• Mořské proudy - skvělá vizualizace
• Mořské proudy (NASA)

UČEBNICE: (Nová škola)

• s. 50-51
• s. 52-53
• s. 54-55

PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)

• s. 28-29

ŠKOLNÍ ATLAS:

• s. 16-17 - Oceány a moře

1. Použijte své znalosti nebo učebnici a přepište si do sešitu následující text s doplněním chybějících slov.

Veškeré vodstvo na Zemi označujeme jako 1. Voda se na Zemi vyskytuje ve 3 skupenstvích: 2, 3 a 4. Většina vody je soustředěna v 5, a je tedy 6. Zatímco voda sladká se většinou nachází na 7. Podpovrchová voda je tvořena vodou 8 a 9, povrchová voda 10 a 11. Výměnu vody mezi oceánem a 12 označujeme jako 13. Území, z něhož je voda na pevnině odváděna jednou řekou, nazýváme 14. Území, z kterého všechna voda odtéká do jednoho moře, je 15. Působením větru vznikají na hladině 16. Dále můžeme pozorovat pokles a vzestup vodní hladiny - 17 a 18. Pomalý pohyb, při kterém se přesunuje velké množství oceánské vody, nazýváme 19.

2. Následující pojmy si přepište ve dvou sloupcích do sešitu. Pomocí čar vyznačte pojmy, které si odpovídají.

3. Práce s Atlasem:

1. Vyhledej mořský proud, který ochlazuje západní pobřeží Jižní Ameriky:
2. Vyhledej mořský proud, který zahřívá západní pobřeží Evropy:
3. Do kterého moře ústí řeky: Indus, Don, Huang He (Chuang Che) a Nil?

Učivo na týden 27. dubna - 3. května 2020

1.hodina

PEDOSFÉRA

• = půdní obal Země 
• složení půdy: 
  • neživá část: hlína (směs jílu, prachu a jemného písku) kamínky; půdní voda; půdní vzduch 
  • živá část: kořeny živých rostlin; mikroorganismy (půdní bakterie); drobní živočichové (mravenci, žížaly, brouci, krtci, …) 
  • půda je živý útvar 
  • humus = odumřelé části rostlin a živočichů; nejúrodnější část půdy 

TYPY PŮD 

• půd známe mnoho typů; každý má svůj půdní profil - to je řez, na kterém vidíme různé vrstvy  
• černozem → nejúrodnější; černá barva; hodně humusu; v nížinách  
• hnědozem → méně humusu; úrodné; nížiny 
• hnědé půdy → průměrně úrodné; pahorkatiny; většina území ČR 
• podzolové půdy → málo humusu; popelavá barva; horské půdy 

PŮDNÍ PROFIL 

• vrstva, kde se tvoří humus - A₀ … na povrchu
• vrstva = půdní horizont (odborně)
• humusová vrstva - A 
• zvětralá hornina - B 
• matečná hornina - C … spodní vrstva

ODKAZY:

• ÚKOL: Z čeho se skládá půda? - Zjisti odpovědi na následující otázky a zapiš si je do sešitu:
  • 1. Jak dlouho vzniká 1 cm půdy?
  • 2. Kolik mikroorganismů nalezneme v jedné polévkové lžíci půdy?
  • 3. Kolik procent jídla získáváme díky půdě?
  • 4. Kolik hektarů půdy mizí každou hodinu v Evropě v důsledku rozrůstání měst?

2.hodina

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ 

• podnebí | podzemní a půdní voda | povrch krajiny | rostliny | živočichové | člověk 

DRUHY PŮD 

• jílovité → nejmenší zrnka (těžké půdy); zrníčka < 0,002 mm 
• písčité → větší zrnka (lehké půdy); zrníčka: 0,02 – 2 mm 
• hlinité → přechod mezi jíl. a pís.; nejúrodnější; zrníčka: 0,2 - 0,002 mm 

NEBEZPEČÍ, KTERÁ PŮDU OHROŽUJÍ: 

• půdní eroze = rozrušování a odnos půdy z polí 
• nepřiměřené hnojení 
• úbytek půdy zástavbou 
• ukládání nebezpečných odpadů 

OPAKOVÁNÍ - PEDOSFÉRA - Vyber jednu správnou odpověď a zapiš si ji do sešitu: (PS s.34)

1. Půdotvorným činitelem není:
   • a) teplota
   • b) gravitační sila
   • c) vzduch
2. Rozlišujeme půdní druhy:
   • a) písčité, hlinité, jílovité
   • b) černozem, hnědozem, podzol
   • c) písčité, hlinité, podzolovité
3. Písčité půdy jsou:
   • a) lehké
   • b) střední
   • c) těžké
4. Půda se skládá ze složek:
   • a) živých
   • b) neživých
   • c) živých a neživých
5. Půdní typy dělíme na:
   • a) černozemě, hnědozemě a hlinité
   • b) černozemě, hnědozemě a podzoly
   • c) hnědozemě, podzoly a jíly
6. Půdní druhy dělíme podle:
   • a) zrnitosti půdy
   • b) rozložení půdních horizontů
   • c) obsahu vody
7. Půdní typy dělíme podle:
   • a) zrnitosti půdy
   • b) rozložení půdních horizontů
   • c) obsahu vody
8. Nejúrodnějším typem půdy je:
   • a) hnědozem
   • b) černozem
   • c) podzol
9. Humus tvoří:
   • a) kořeny rostlin
   • b) pouze žijící živočichové
   • c) odumřelé části rostlin a zbytky těl živočichů
10. Půdní eroze je:
    • a) odnos půdy
    • b) znečištění půdy
    • c) svrchní vrstva půdy

Učivo na týden 4. - 10. května 2020

BIOSFÉRA

• tvořena všemi živými organismy (mikroorganismy, rostliny, houby, živočichové)
• hranice biosféry: cca 11 km nad zemí - 11 km pod hladinou moře
• zasahuje do atmosféry, zčásti do litosféry a celé hydrosféry 
• ekologie = věda zkoumající vztahy mezi organismy a životním prostředím a organismy navzájem
• základní podmínky života: sluneční záření (světlo a teplo), voda, vzduch, půda

TYPY PŘÍRODNÍCH KRAJIN (Vegetační pásy) → vypiš si z učebnice

• přírodní krajiny se mění nejen se vzdáleností od rovníku, ale i s nadmořskou výškou (viz video)

TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY 

• v okolí rovníku → 3 hlavní oblasti: Jižní Amerika (Amazonie) | Afrika (Konžský prales) | Asie (Velké Sundy) 
• 10° na sever a na jih od rovníku → horko a vlhko po celý rok (nad 2000 mm/rok)
• největší pestrost života na planetě → velké množství druhů = obrovská biodiverzita
• nejbohatší společenstva rostlin (5 pater lesa) a živočichů (hmyz, ptáci, opice, plazi)
• vlivem těžby dřeva a plantážnictví se snižuje jejich plocha – PLÍCE SVĚTA
• zástupci FLÓRY (rostlinstva): kokosová palma, banánovník, kávovník, orchideje, kakaovník, liány
• zástupci FAUNY (živočišstva): gorila, jaguár, tukan, hroch, krokodýl

OTÁZKY A ÚKOLY:

• Vypiš, co bys rozhodně doporučil(a) návštěvníkům tropického deštného lesa přidat do zavazadla? (5 věcí)
• V dnešní době trápí rovníkové pralesy rozsáhlé kácení a následné vypalování. Z jakého důvodu lidé ničí významný ekosystém?
• K příkladům flóry a fauny dopiš na další řádek vždy 5 vlastních zástupcům (vyhledej v encyklopedii nebo na internetu).

ODKAZY:

• 41. Hanzelka a Zikmund - Afrika: Kilimandžáro - výstup [VIDEO]
• 42. Hanzelka a Zikmund - Afrika: Kilimandžáro - dosažení vrcholu 6000 m.n.m. [VIDEO]
• BIOSFÉRA - hezká prezentace

UČEBNICE: (Nová škola)

• s. 63 - Biosféra (úvod)
• s. 64-65 - Základní podmínky života (+ projektový ú.)
• s. 66 - Tropické deštné lesy

PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola)

• s. 34
• s. 36

ŠKOLNÍ ATLAS:

• s. 20-21 - Šířková vegetační pásma

Učivo na týden 11. - 17. května 2020

SAVANY 

• podnebí savan je teplé (součást tropů)
• střídají se období sucha a dešťů
• hlavní oblasti savan: východní Afrika, Jižní Amerika, vnitrozemí Austrálie
• flóra: tráva, málo dřevin, jen roztroušené deštníkovité stromy s tlustou kůrou (lépe odolávají větrům a chrání zvířata před sluncem); baobab, eukalyptus
• fauna: lvi, sloni, zebry, antilopy, žirafy, levharti
• savany ustupují pastvinám pro dobytek, plantážím bavlníku a podzemnice olejné
• národní parky: Etosha (Namibie), Serengeti (Tanzánie), Krugerův národní park (Jihoafrická republika)

POUŠTĚ

• leží hlavně v subtropických oblastech
• je zde velké sucho (srážky pod 250 mm/rok)
• druhy pouští:
  • ergy - písečné (20%)
  • hamady - kamenité (80%)
• teplota stoupá až k 50°C (den) a klesá pod 0°C (noc)
• fauna: hadi, štíři, gekoni, varani
• flóra: datlovník, fíkovník, tamaryšek
• oázy = místa, kde vyvěrá podzemní voda (rostou zde palmy → datle)
  • některé oázy vznikly přirozeně, některé byly vytvořeny člověkem díky artézským studnám
• vádí = občasný vodní tok (v Austrálii se označuje jako creek)
• nomádi = kočovní obyvatelé pouští
• desertifikace = rozšiřování pouští (ohrožuje především oblast na jih od Sahary, které říkáme Sahel)
• polopouště: rostou trsy trávy a tvrdolisté rostliny (sukulenty) jako kaktusy, agáve nebo aloe

OTÁZKY / ÚKOLY:

• 1. Proč savana nezaroste lesem? (použij encyklopedii, internet)
• 2. Vyhledej ve školním atlase a do slepé mapy zakresli a popiš následující pouště:
  • Afrika: Sahara, Libyjská poušť, poušť Namib
  • Asie: Rub al Chálí, Gobi, Taklamakan, Thár
  • Austrálie: Velká písečná poušť, Velká Viktoriina poušť
  • Amerika: Solná poušť, poušť Atacama

ODKAZY:

• Svět nebezpečných zvířat - pouště a savany [VIDEO]
• Svět divočiny - Africké savany [VIDEO]
• Jak vypadá vádí? [VIDEO]
• Znalost fyziky nám může pomoci přežít
• Pouště - skvělá prezentace!
• Pouště - zeměpisný kvíz - urči polohu (…můžete si vyzkoušet!)

UČEBNICE: (Nová škola) …nepovinné

• s. 66-67 - Savany, Pouště a polopouště
• s. 68-69

PRACOVNÍ SEŠIT: (Nová škola) …nepovinné

• s. 34
• s. 36

TEST PŘEŽITÍ

Tento test byl vytvořen na základě více než 2000 případů, v nichž lidé bojovali o přežití v poušti. Jejich život závisel na tom, jak se dokázali s nastalou situací vyrovnat. Zkuste si, jak byste obstáli! Jaká je situace? Je přibližně 10 hodin dopoledne, polovina prázdnin a vaše letadlo havarovalo uprostřed pouště Sonora na jihozápadě USA. Přistání nepřežili piloti a letadlo kromě ocelové konstrukce shořelo. Zázrakem jste přežili a nikdo z vás není vážně zraněný. Piloti před přistáním nestihli sdělit přesnou pozici nouzového přistání. Víte jen, že jste 65 mil z původního kurzu a že nejbližší civilizace se nachází 70 mil na severoseverozápad. Krajina okolo vás je rovinatá a pustá až na pár kaktusů. Poslední předpověď počasí pro tuto oblast předvídala teploty kolem 43 ºC. Jste lehce oblečeni: trička s krátkým rukávem, kraťasy, ponožky a kožené boty. Každý z vás má kapesník. Dohromady máte po kapsách 1,25 dolaru v mincích a 81 dolarů v bankovkách.

CO JSTE STIHLI ZACHRÁNIT?
Než letadlo explodovalo, stihli jste z něj zachránit těchto patnáct věcí:

• svítilna (4 baterie)
• zálesácký nůž
• letecká mapa místa nehody a okolí
• pláštěnka (velikost L)
• kompas
• krabička s obvazy a obinadlem
• pistole ráže .45 (pětačtyřicítka)
• padák (s bílými a červenými pruhy)
• láhev s tabletkami soli (1000 ks)
• 1 litr vody na osobu
• příručka Jedlí pouštní tvorové
• sluneční brýle pro každého
• láhev s 1/2 litru whisky
• 1 pršiplášť na osobu
• kosmetické zrcátko

VÁŠ ÚKOL?

• 1. Seřaďte předměty od nejdůležitějšího po ten nejméně užitečný (1-15).
• 2. Totéž udělejte na základě společné diskuse se spolužáky. (Skupinové pořadí můžete určit například hlasováním.)
• 3. Odpovědi si přichystejte na příští videohovor!

Učivo na týden 18. - 24. března 2020

SUBTROPY STŘEDOZEMNÍHO TYPU 

• pás ležící mezi tropickým a mírným podnebným pásem
• mezi nejtypičtější oblasti patří: oblast Středozemního moře a oblast Kalifornie (západ USA)
• podnebí: léto bývá teplejší, zimy nejsou tak chladné jako u nás (vliv teplých mořských proudů)
• flóra: typické vždy zelené tvrdolisté keře = macchie (např.: cesmína, planika, rohovník)
  • fíky, duby, pistácie, rozmarýn
  • původní lesy byly vykáceny ve starověku (→ stavba lodí)
• fauna: hmyz, termiti, šakal, klokan, panda
• zemědělské plodiny: víno, citrusy, olivy, korkový dub, bavlník, levandule

STEPI 

• travnaté oblasti mírného pásu (Evropy, Asie, Severní Amerika, část Argentiny)
• leží v suchých oblastech mírného pásu (nacházejí se hlavně ve vnitrozemí)
• podnebí: velmi teplá léta a chladné zimy (velké teplotní rozdíly)
• stepi mívají lokální názvy jako např.:  
  • puszty = největší pás od Maďarska až po Mongolsko (v Kazachstánu = celiny) 
  • prérie = střed Severní Ameriky 
  • pampy = okolí La Platy v Jižní Americe 
• flóra: roste zde nízká tráva, nejsou tu žádné stromy 
• fauna: hlodavci, bizoni, kojoti, orel a sup, pštros 
• přechod mezi stepí a lesem mírného pásu = lesostep 
• zemědělské plodiny: velké rozlohy stepí slouží jako obilnice (vyskytuje se tu kvalitní černozem)

ÚKOL

1. Do slepé mapy světa zakresli:
   1. prérie, pampy, celiny
   2. subtropické oblasti

Učivo na týden 25. - 31. května 2020

LESY MÍRNÉHO PÁSU 

• mírný podnebný pás (4 roční období); rozeznáváme:
  1. listnaté (rostou v jižnějších částech oblasti)
  2. smíšené (rostou mezi listnatou a jehličnatou částí)
  3. jehličnaté (rostou v severních částech oblasti) = tajga
• fauna: jelen, srnec, prase divoké, jezevec, liška, kuna, hranostaj, veverka, vlk, medvěd, ondatra, mýval
• flóra: buk, dub, javor, bříza, lípa, topol, jilm, vrba
  • původní lesy (buky, duby) byly vykáceny a dnes jsou nahrazeny jehličnatými lesy (→ smrkové monokultury) nebo přeměněny na kulturní krajinu (pole, louky); odlesněna hlavně střední a západní Evropa

TAJGA 

• pás severských jehličnatých lesů (sever Evropy, Asie a Severní Ameriky; kolem 60. rovnoběžky)
• málo úrodná půda, často se zde vyskytují močály (většinu roku bývají zamrzlé)
• fauna: medvěd, vlk, los, sob, sobol, kuna, komáři
• flóra: borovice, modřín, borůvky, brusinky

OTÁZKY / ÚKOLY:

1. Zjistěte, jaké lesy se vyskytují v okolí vaší vesnice. Znáte jejich druhové složení? Víte, kteří živočichové mohou v těchto lesích žít?
2. Zjistěte některé jiné živočichy, kteří byli lidmi vysazeni do evropských lesů mírného pásu (jako např. ondatra). Najděte si informace na internetu.
3. Podle mapy v atlase světa zjistěte, na které polokouli (severní, nebo jižní) se rozkládá více lesů mírného pásu.

ODKAZY:

• ŠŤASTNÍ TO LIDÉ - ROK V TAJZE [skvělé video!]
• Lesy mírného pásu - listnaté …
• Lesy mírného pásu - smíšené
• Lesy mírného pásu - jehličnaté

UČEBNICE: (Nová škola)

• s. 68
• s. 70

Učivo na týden 1. - 7. června 2020

TUNDRA

• = bezlesá krajina za polárním kruhem (z laponštiny)
• poloha: severní pobřeží Ameriky, Evropy, Asie (60°-70°s. š.)
• polární teplotní pás → chladné a dlouhé zimy + krátké léto
• permafrost = trvale zamrzlá půda (do hloubky několika metrů)
• lesotundra → ojediněle se objevují stromy
• fauna: pižmoň, sob, vlk, polární liška, sovice sněžní
  • léto: + stěhovaví ptáci; + velké množství komárů apod.
  • zvířata jsou adaptovány (hustá srst, krátké čenichy a uši)
• flóra: zakrslé dřeviny (břízy a vrby), mechy, lišejníky; byliny
  • velmi krátké vegetační období

POLÁRNÍ OBLASTI

• poloha:
  • severní polární oblast → zamrzlý oceán (Arktida)
  • jižní polární oblast → pevnina (Antarktida)
• živočichové:
  • severní oblast → lední medvědi, polární lišky, tuleni, mroži
  • jižní oblast → tučňáci, tuleni

ODKAZY:

• Tundra [prezentace]
• Tundra (Lety po divoké Aljašce) [video]
• Polární oblasti (Nevlídná planeta) [video]
• POLÁRNÍ ZÁŘE [webová mapa]

OPAKOVÁNÍ – BIOSFÉRA - Vyberte jednu správnou odpověď:

1. Biosféra je:
   • a) živý obal Země
   • b) kamenný obal Země
   • c) půdní obal Země
2. Základní podmínky života jsou:
   • a) sluneční záření, voda a půda
   • b) sluneční záření, voda, půda a vzduch
   • c) sluneční záření, voda, půda a peníze
3. Typy přírodních krajin se mění:
   • a) od západu na východ
   • b) jen v oblasti obratníků
   • c) od rovníku k pólům
4. Tropický deštný les se nachází v oblasti:
   • a) obratníku Raka
   • b) polárního kruhu
   • c) rovníku
5. Typickými živočichy pouští a polopouští jsou:
   • a) štíři a plazi
   • b) štíři, krokodýli a papoušci
   • c) sloni, žirafy a lvi
6. Typickými rostlinami subtropické oblasti jsou:
   • a) banánovník, ananasovník, kávovník
   • b) jehličnaté stromy
   • c) cedr, pinie, olivovník, datlovník
7. Pampa je:
   • a) step Jižní Ameriky
   • b) subtropická rostlina
   • c) step Severní Ameriky
8. Medvěd grizzly žije v oblasti:
   • a) tajgy
   • b) listnatých lesů mírného pásu
   • c) tundry
9. Polární pustina se nachází v oblasti:
   • a) pouze severního pólu
   • b) pouze jižního pólu
   • c) severního i jižního pólu
10. V Antarktidě žijí:
    • a) tuleni a tučňáci
    • b) lední medvědi a sobi
    • c) tučňáci a mroži

ŽIVOT V MOŘÍCH A OCEÁNECH 

• na mořskou zvířenu má vliv především:
  • podnebí
  • teplota vody
  • salinita
  • mořské proudy
  • hloubka
• TROPICKÝ PÁS
  • stálá teplota vody (kolem 30°C)
  • nejvíce druhů organismů
  • koráli (živ.) / korály (neživ - schránka); korálový ostrov = atol
  • delfín, mečoun, létající ryby,
• MÍRNÝ PÁS
  • nejbohatší světová loviště ryb (šelfová moře + styk teplých a studených mořských pásů)
  • sleď, treska, losos, tuňák
• POLÁRNÍ PÁS
  • velké množství velryb (Velryba grónská, Plejtvák obrovský), tuleni, mroži, kosatky

ODKAZY:

• WINDYTY - Teplota moře - mapa

OPAKOVÁNÍ - KRAJINNÁ SFÉRA

• 1. Zemské těleso se skládá z těchto základních vrstev:
  • a) zemské jádro, zemský plášť a půdní obal Země
  • b) žloutek, bílek a skořápka
  • c) zemské jádro, zemský plášť a zemská kůra
• 2. Zemskou kůru dělíme na:
  • a) tenčí pevninskou a tlustší oceánskou
  • b) tlustší pevninskou a tenčí oceánskou
  • c) nedělíme ji; je jen jednoho typu
• 3. Zvětrávání je proces, který je způsoben:
  • a) činností vnitřních přírodních činitelů
  • b) činností vnějších přírodních činitelů
  • c) nárazem meteoritu do zemského povrchu
• 4. Mezi vnitřní přírodní činitele patří:
  • a) vrásnění, kerná činnost a pohyb velkých ledovců na Arktidě
  • b) vrásnění, sopečná činnost, kerná činnost, příliv a odliv
  • c) vrásnění, sopečná činnost, kerná činnost a zemětřesení
• 5. Vysočina je:
  • a) území ležící v nadmořské výšce do 200 m n. m.
  • b) území ležící v nadmořské výšce nad 200 m n. m.
  • c) pikantní uzenářský výrobek
• 6. Hornatina je:
  • a) území s převahou hor
  • b) území, ve kterém rozdíl výšek nejnižšího a nejvyššího bodu je do 600 m
  • c) území, ve kterém rozdíl výšek nejnižšího a nejvyššího bodu je nad 600 m
• 7. Tsunami je:
  • a) jméno japonského spisovatele ze 16. století
  • b) společná měna pro asijské státy (obdoba evropského eura)
  • c) název pro velké a ničiví vlny, vyvolané podmořským zemětřesením či sopečnou činností
• 8. Atmosféra se skládá z:
  • a) vodní páry, vzduchu a ostatních plynů
  • b) kyslíku, dusíku a ostatních plynů
  • c) kyslíku, oxidu uhličitého a ostatních plynů
• 9. Ozonosféra se nachází v této vrstvě atmosféry:
  • a) v troposféře
  • b) ve stratosféře
  • c) v mezosféře
• 10. Počasí je:
  • a) dlouhodobý stav troposféry na určitém místě
  • b) výmysl našich předků, řídí se pranostikami a rosničkami
  • c) okamžitý stav ovzduší
• 11. Počasí charakterizujeme pomocí:
  • a) nadmořské výšky a členitosti povrchu
  • b) množství přeletů osobních letadel nad územím státu
  • c) údajů o teplotě, tlaku, srážkách, oblačnosti a větru
• 12. Pasát je:
  • a) vítr vanoucí od rovníku
  • b) vítr vanoucí k rovníku
  • c) vítr vanoucí mezi pásem teplým a studeným
• 13. Důsledky globálního oteplování Země jsou např.:
  • a) tání ledovců a zaplavování pobřežních oblastí
  • b) častější opakování zatmění Slunce a Měsíce
  • c) sopky, které byly dosud vyhaslé, se stávají činnými
• 14. Studiem podnebí se zabývají:
  • a) meteorologové
  • b) geologové
  • c) klimatologové
• 15. Nejhlubší místo na Zemi se nachází v:
  • a) Tichém oceánu
  • b) Atlantském oceánu
  • c) Indickém oceánu
• 16. Nejvyšší místo na Zemi se nachází v:
  • a) Evropě
  • b) Asii
  • c) Americe
• 17. Voda se v krajině vyskytuje v těchto třech skupenstvích:
  • a) teplém, vlažném a studeném
  • b) pitném, užitkovém a minerálním
  • c) pevném, kapalném a plynném
• 18. S vodou povrchovou se nejčastěji setkáme v podobě:
  • a) vodních toků a vodních nádrží
  • b) potoků, řek a přehrad
  • c) vody oceánské a pevninských ledovců
• 19. Úmoří je:
  • a) území, ze kterého sbírá řeka vodu
  • b) území, ze kterého odtékají všechny řeky do jednoho moře
  • c) hranice mezi dvěma sousedními moři
• 20. Ústí řeky je:
  • a) místo, kde se vodní tok vlévá do jiné řeky nebo do oceánu
  • b) místo, kde vyvěrá vodní tok na zemský povrch
  • c) název pro některá česká města
• 21. Rozeznáváme tyto druhy pohybu oceánské vody:
  • a) vlnění, příliv a odliv, tsunami
  • b) vlnění, příliv a odliv, oceánské proudy
  • c) vlnění, monzuny, oceánské proudy
• 22. Půda se skládá z:
  • a) neživé a živé složky
  • b) povrchové a podzemní složky
  • c) hnojiv a humusu
• 23. Úrodnost půdy je dána:
  • a) množstvím písku
  • b) množstvím humusu
  • c) množstvím žížal, krtků a mikroorganizmu
• 24. Půdní druhy rozlišujeme podle:
  • a) uspořádání jednotlivých půdních horizontů
  • b) zrnitosti
  • c) chuti a vůně
• 25. Označení pro všechny organizmy na Zemi
  • a) ekosystém
  • b) ekosféra
  • c) biosféra
• 26. V oblastech s nízkou číselnou hodnotou zeměpisné šířky nalezneme:
  • a) tropické deštné lesy
  • b) pampy, prérie a stepi
  • c) tundru
• 27. Tajga je:
  • a) označení pro sibiřský tanec
  • b) pásmo listnatých lesů
  • c) pás jehličnatých lesů na území Sibiře
• 28. Oáza je:
  • a) místo v poušti s výskytem podzemní vody
  • b) místo v polární pustině s výskytem vody
  • c) místo klidu a oddechu
• 29. Nezbytné k životu rostlin a živočichů je:
  • a) sluneční záření, voda, vzduch a pokoj
  • b) sluneční záření, voda, vzduch a půda
  • c) střídání dne a noci, voda, vzduch a půda
• 30. Na Zemi vymezujeme tyto podnebné pásy:
  • a) horký, vlažný, mírný, skoro studený a studený
  • b) africký - tropický, subafrický, mírný - evropský, subamerický a antarktický
  • c) teplý, subtropický, mírný, subpolární a studený