| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007|
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 | 12 |

Aktuality

SO           30/06/2007          20:00

Petr ŠABACH: Hovno hoří
Včera se ke mě dostala zvuková nahrávka - načtená verze knihy Petra Šabacha. Autor popisuje období svého dětství a dospívání v průběhu 60. let. Musím říct, že docela vtipnou formou krásně vykresluje rozdíly v klučičím a holčičím pohledu na svět tak, že si člověk po čase znovu uvědomí spoustu věcí, které vlastně  taky "tak nějak zažil", i když třeba trochu jinak.

Ararat (Kanada / Francie, 2002, 115 min)
V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už téměř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století.

PÁ           29/06/2007          12:00

PROTESTANT, nezávislý evangelický měsíčník, č. 9, 2006, ročník XVII - Počítám s možností, o které nemám přehled (rozhovor Moniky Žárské se Sváťou Karáskem)

Slyšela jsem nedávno názor, že přímluvné modlitby jsou zbytečná záležitost. Hospodin je vševědoucí, a nemá přece smysl ho nutit, aby se něčemu speciálně věnoval. Proč ho o něčem zvlášť informovat? - Já ale nevím, co bych si bez přímluvných modliteb počala.

Já musím říct, že s tím mám taky trochu potíž. Možná to bylo někdy trochu cítit i u Salvátora, když jsem měl přímluvné modlitby. Několikrát jsem to dal najevo tak, že jsem formuloval třeba: "Bože, prosíme tě, zastaň se vězňů, a ty nám odpovídáš, tak se jich konečně zastaňte. - Prosíme tě, abys myslel na nemocné, a ty nám odpovídáš, tak konečně jděte k těm nemocným." A je známé i to Rádlovo, že modlitba bez činu je vlastně rouháním: nesluší se prosit o něco, co můžeš udělat sám. Na druhou stranu, když jsem sám byl ve vězení, cítil jsem že se za mě lidi přimlouvají, a byla to taková vnitřní síla. Přímluvná modlitba má cenu i pro toho člověka, který ji formuluje a přemýšlí přitom, co je důležité. Myslím, že Hospodin to vidí, a je ještě víc než my a může víc, než my můžeme, takže počítám s nějakou možností, o které já nemá přehled. (natočeno 26. října 2006)

ČT           28/06/2007          20:00

Válka policajtů (2004, 36 Quai des Orfevres, FR, Hrají: Daniel AUTEUIL, Gérard DEPARDIEU)
Celkem drsný krimi film ve kterém hraje Depardieu stejně jako Auteil policajta, v obou případech ovšem s trochu pokrouceným charakterem. Auteuil se mi tu teda líbil víc (přesto že Depardieua miluju), asi proto, že šel přece jenom trochu méně přes mrtvoly. Film stojí za vidění.

 

ÚT           26/06/2007          18:00

Stefan CANEV: Sókratova poslední noc (1986, z bulh. přeložila Alena Maxová, Ž...žalářník; S...Sókrates)

Ž: Chceš říct, že darebáků je většina, že jich je víc než dobrých lidí?
S: Néé, dobrých i darebáků je málo! Nejvíc je těch mezi tím.
Ž: Mhm, to myslíš jako athénskej lid - démos?
S: Říkej jim jak chceš. V různých dobách je budou nazývat různě - to není to nejdůležitější.
Ž: No a co teda?
S: Že konají dobro, když je vedou dobří. Ale mohou páchat zlo, když se dají cestou zlých. A v obou případech se stávají obrovskou silou. Právě tohle přináší lidstvu veliké utrpení.
Ž: A proč by mělo lidstvo trpět? Přece není tak hloupý?! Bude následovat ty dobrý, a hotovo!
S: Kéž by tomu tak bylo! Na neštěstí ti, co jich je nejvíc jsou jako ten člověk, který do darovaného zlaťáku kousne, aby zjistil jestli je pravý. Když mu ale hodíš pytel s falešnými penězi, popadne ho ani se nepřesvědčí o jejich pravosti. Na tom stojí - jaks to řekl ... před chvílí...?
Ž: Demokracie!
S: Demagogie!! ... můj statečný žalářníku, to je její základ.

S: Každý demagog - to jest vůdce lidu - mluví o demokracii, ale vidí se králem. Dokonce i Periklés. A protože král nemůže být bez šaška, pěstuje si každý z nich nějakého toho Aristofana.
Ž: Proti demokracii nemluv!
S: Já nemluvím proti demokracii, jen proti špatné demokracii.
Ž: Tobě je hej, stejnak vypiješ jed a můžeš si povídat co chceš. Copak ten zatracenej kohout nezakokrhá?
S: Já ti teď povím dvě věci - a ty si zapamatuj, žalářníku: Mezi dobrou demokracií a dobrou monarchií dej přednost demokracii!
Ž: To je jasný.
S: Ale mezi špatnou demokracií a špatnou monarchií si vyber monarchii. Protože jeden špatný člověk může napáchat mnoho zla. Ale mnoho špatných lidí, dají-li se dohromady, napáchá co? Více zla nebo míň?
Ž: Zakazuju ti abys mluvil o jakýkoliv demokracii.
S: Dobrá, můj demokratický žalářníku. Nemluvím.  ...

...další zde

PO          25/06/2007          21:00

Prvorepublikové učebnice zeměpisu - zdroj mnoha informací:

 ▪ HÖLZL, J.: Zeměpis pro školy měšťanské - Díl III., Komenium, Praha 1933. (Z obsahu: Hvězdářský zeměpis, Mapa, Díly světa - As, Aus, Af, Am, Ark, Ant, republika Československá; vodstvo, lidstvo)
 ▪ KREJČÍ, Josef, HORČIČKA, Josef, LEDR, Josef: Zeměpis pro měšťanské školy. [4 knihy]
 ▪ KREJČÍ, Josef: Zeměpis pro školy měšťanské, 1. stupeň, Česká grafická akc. společnost "UNIE", Praha 1900.
 ▪ KREJČÍ, Josef: Zeměpis pro školy měšťanské, 3. stupeň, Česká grafická akc. společnost "UNIE", Praha 1900.
 ▪ SCHNABEL, Eduard: Učebnice zeměpisu obecného pro 5. tř. reálek a gymnasií, KOBER, Praha 1911.
 ▪ STEINICH, Karel: Zeměpis pro měšťanské školy, 1., 2., 3. díl.
 ▪ TILLE, Antonin: Učebnice zeměpisu pro školy měšťanské, stupeň 1., 2., 3. [3 knihy]

(tučně autor... mám doma)

NE          24/06/2007          14:00

Když vědci kradou - O MODERNÍ MORÁLCE HISTORICKÁ LEKCE - stáhnout diskuzi

„Nenapravitelné je zlo, které si nepřiznáme.“           Jan ČEP (katolický básník)

ČT1 - 21/6/2007 - 22:00 - Fenomén dnes: Služebníci a sluhové
Velice zajímavý pořad o vztahu komunistické totality a církví u nás. O tom jak se církve chovaly v době komunismu a jak na toto své chování pohlíží dnes. Mimo jiné hovoří Petr Blažek (historik), Tomáš Halík (ŘK farář a filosof), František Malý (ŘK biskup) Alois Kánský (duchovní) Pavel Hlaváč (evangelický farář), Jana Šilerová (farářka ČCH) a další.

SO          23/06/2007            10:00

Richard RORTA (1931-2007), americký filosof - LN 23/6/2007 - str. III
Několik zajímavých myšlenek z článku o jednom z nejvýznamnějších amerických filozofů 20. století.

„Filozofie je tradicí překrývajících se textů. Nikoli vědeckou disciplínou.“

Rorta kritizuje moderní filozofické směry hledající pevné základy veškerého poznání. Odmítá možnost nějakého definitivního vhledu do podstaty skutečnosti, který by poskytl absolutně platné pravdy.

„Ve dvanácti letech jsem si uvědomil, že úkolem lidské bytosti je zasvětit život boji s bezprávím ve společnosti“

„Není totiž nic, co by se mohlo v myslích všech lidí více nebo méně jasně zrcadlit, co by mohlo být více nebo méně přesně uchopováno naším jazykem, a co by se tak mohlo stát absolutním kritériem pravdivosti.“

„Poznání není záležitostí správného uchopení skutečnosti, ale spíše jako záležitost osvojení si praktických návyků, které nám umožní se vyrovnávat se skutečností.“

Rortyho politická vize, která souzní s jeho filozofií, je obrazem pestré společnosti, kterou drží pohromadě odpor ke krutosti a bezpráví, a nikoli víra v takové abstraktní, věčně platné ideje, jako je „spravedlnost“. Toho má být dosaženo oddělením soukromé oblasti života od té společenské. V soukromí má člověk usilovat o naplnění všech svých ambicí a o kultivaci sebe sama. Na úrovni společnosti má pak být solidární s ostatními, tedy vidět v nich jedince sobě rovné, nacházející se ve stejně nahodilé situaci jako on sám, a tudíž hodné našeho pochopení a soucitu. Jde tedy o vizi společnosti založené na liberálních hodnotách, přičemž v tomto prostoru Rorty sám sympatizoval s levicovým programem postupných změn orientovaných směrem k egalitarismu. Otázkou ovšem zůstává, jak usmířit takovou volbu jednoho společenského uspořádání jako ideálního s myšlenkou, že neexistuje žádná transhistorická ani transkulturní perspektiva, ze které bychom mohli takový soud vyřknout.

Poslání filosofie: „tím je prostě nepřestat mluvit. Jinými slovy, najít způsob jak vidět úhly pohledu všech, jak smířit či najít kompromisy mezi stanovisky všech, jak umět interpretovat žargony všech všem ostatním - sloužit jako nestranný prostředník.“