| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 | 12 |

Aktuality

NE           20/08/2009            23:55

Toleranční kostel, Velká Lhota (dříve také Hrubá Lhota)

Dnes jsme, po včerejší oslavě tetiných padesátin, strávili dopolední bohoslužby ve Velké Lhotě u Valašského Meziříčí. Vzpomněl jsem si totiž, že je tu krásný dřevěný kostel, a tak bylo docela lákavé, při tak hezkém počasí jako bylo dnes, vystoupat nahoru do kopců a strávit nedělní dopoledne právě tady. Atmosféra byla kouzelná! Stará modlitebna sice zvenku jako kostel ani moc nevypadá, uvnitř má ale člověk pocit jakoby se přenesl v čase o 200 let zpět! Jen kázání a lidé byli současní. Všechno vybavení dřevěné, prosté, lavice rozmístěné dokola kolem kazatelny, do oken zářilo podzimní slunce a ven se linula tichá melodie starých varhan. V tu chvíli jsem docela záviděl Honzovi Trusinovi*, že bydlí a hraje právě tady. Cítím, že nedokážu plně vystihnout atmosféru, kterou jsme zažili, a tak pro přiblížení aspoň pár fotek. Taky mi zatím chybí hezké kázání, které bych rád přiložil, proto alespoň základní poselství vyplývající z dnešních starozákonních textů o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi - zní: » Nebojte se ničeho a důvěřujte Hospodinu! « Nakonec jsme si zazpívali starou předreformační píseň Mocný Bože, při Kristovu - u nás známou především díky zfilmovanému F.L. Věkovi - a rozešli se domů. Ještě doplním, že právě tady napsal Jan Karafiát v roce 1876 svoje Broučky.

* ... Honza je shodou okolností můj spolužák z geografie - studovali jsme spolu v Brně na přírodovědě první tři roky. Mimochodem jeho strýc napsal ty krásné texty k písním ve starém kancionálu → Ozvi se, Pane můj (440),  Pane, dnešek je den chvály (442) - viz leden 2009

 * * *

Před čtrnácti dny jsem konečně dodělal a zprovoznil webovou knihovnu brněnského sboru, tak snad ji někdo i využije. Seznamy a galerie jsou dispozici na následující adrese: http://brno1.evangnet.cz/knihovna

* * *

Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom Tě rádi máme.

NE           13/08/2009            04:03

Ne Never Sleeps

Dneska v noci jsem upravil pro klavír další písničku od Take 6 - ta harmonie je úžasná! Škoda, že je to tak těžké na zazpívání, v tomhle syntetickém zvuku to nezní nic moc, ale hlavní z toho doufám leze. Tak tedy co už je v notách a ve zvuku.
 

...He never sleeps, ale já už fakt musim!

ST           09/08/2009            22:00

   Že je lépe být spokojený než nešťastný, o tom snad není třeba diskutovat. Blaho je dobré, člověk nešťastný je nebezpečný sobě i druhým. Chceme, aby lidé byli šťastní. Jenže je blaho i slast opravdu oním dobrem o sobě, které nic jiného nepotřebuje a od kterého se všechno (odvozeně) dobré odvozuje?
   Představte si život ve zcela nezkaleném blahu – opravdu, život, ve kterém by nebyl ani stín utrpení. Jak už jsme poukázali, je to technicky zcela myslitelné. Stačí kabina vybavená elektronickou zdánlivou skutečností (čili virtual reality), kapačka s příslušnými psychotropními farmaky a člověk by mohl prožít život v nerušeném blahu. Logika konzumní společnosti nás k tomu přímo tlačí: přestaňte myslet, přestaňte žít, nakupujte a polykejte prášky na štěstí. V takovém životě by bylo přeci maximum slasti a minimum strasti. Přáli byste si takový život?
   Je znepokojivé jaké procento obyvatel nadspotřebního světa odpovídá svým jednáním kladně. Přesto, navzdory komerčnímu nátlaku, se mnoho lidí takovému životu brání a nejde jim jen o kvalitu blaha, jak o ní píše Mill mladší. Narážíme tu na paradox hedonismu: štěstí je něco, oč nelze usilovat. Snad nejzákladnější omyl konzumní civilizace je představa, že pursuit of happines – doslova honba za štěstím – je základní lidská potřeba a lidské právo. Jenže kdo o štěstí usiluje, sotva ho dosáhne. Zkuste někdy něco dělat jen proto, abyste zahnali nudu a byli šťastní – či anglicky have fun. A ptejte se každých deset minut, jsem už šťastný? Zjistíte, že štěstí nepřichází. Štěstí nejspíš přijde, když o ně vůbec neusilujete, když děláte něco prostě pro dobro věci a vůbec se nestaráte, jestli vás to „baví“. Ostatně pokud volíte obor, protože myslíte, že by vás to bavilo, mohu vám zaručit, že se zklamete. Lidé jsou nejšťastnější, když volí obor, který považují za opravdu důležitý, který dovedou dělat s radostí a dobře a dosáhnout v něm uznání těch, na kom jim záleží. Blaho se dostaví jaksi nádavkem.
To je paradox hédonismu: člověk je bytost, která dochází sebeuspokojení sebepřekročením. Je to tak: když chce člověk být šťastný nejlepší návod je nemyslet na štěstí a soustředit se na něco mnohem důležitějšího ať je to co je to. Člověk nachází naplnění, když přestane zírat do svého nitra a zahledí se ven k bližnímu, ke světu. Nic proti psychohygieně: je dobré znát sám sebe a žít v míru sám se sebou. Je to však druhotné. Nejprve je třeba hledat dobro.
 

Erazim KOHÁK: Svoboda, svědomí, soužití (s. 153-4)

Ludvík - Valdštejnská

ÚT           01/08/2009            00:32

BACH/GOUNOD: Ave Maria (Bobby McFerrin, Leipzig 2000)

 

BACH: Wachet auf ruft uns die Stimme (Jacques Loussier & Bobby McFerrin)

 * * *

BACH: Deconstructing Johann (King's Singer)

Yesterday ...bez videa taky dobry
vlastně mnohem lepší!