| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 | 12 |

Aktuality

ÚT           31/03/2009            24:12

Daňové přiznání - na poslední chvíli ale přece! Hurá!

 

 

* * *

 

 

... a pak jsem si uvědomil, že než jsem sám začal do něčeho investovat, museli jiní nejdřív hodně investovat do mě...   ...abych úspěchy nepřipisoval vždy jen sám sobě...   Jan Sokol       Miluj Boha, a dělej si, co chceš.   Aurelius Augustinus (E.Kohák: Svoboda, svědomí, soužití)

Kdybych chtěl zachytit všechno skvělé co přečtu, jen bych opisoval, a tak raději jen pár myšlenek a příště toho bude třeba vícero. Každopádně doporučuji knihu Erazima Koháka Svoboda svědomí a soužití (přednášky ze sociální etiky) a cyklus "Osudy" z ČRo, kde v 10ti dílech povídá o svém životě prof. Jan Sokol. Až doženu spánkový deficit určitě se na to vrhnu a minimálně poslední díl nebo jeho stěžejní části sem přepíšu. Na závěr jeden jazzový standard v podání malého Michala Jacksona! To je hlásek, co? Byl teda fakt šikovnej!

* * *

All The Things You Are

You are the promised kiss of springtime
That makes the lonely winter seem long
You are the breathless hush of evening
That trembles on the brink of a lovely song

You are the angel glow that lights a star
The dearest things I know are what you are

Some day my happy arms will hold you
And some day I’ll know that moment divine
When all the things you are, are mine

You are the angel glow that lights a star
The dearest things I know are what you are

Some day my happy arms will hold you
And some day I’ll know that moment divine
When all the things you are, are mine

Protože jsou některá videa na youtube, nechápu proč, bloklá, je třeba tuhle srandu obejít přes cizí proxi server  → www.hidemyass.com → a do řádku vyplnit požadovanou adresu: www.youtube.com/watch?v=WUY526H7_GE

NE           26/03/2009            15:30

Nemůžeme tě, Bože, prosit, abys ukončil války a násilí, protože víme, že člověk musí hledat cestu k míru s tebou a svým bližním. Nemůžeme tě prosit, abys ukončil hladovění milionů, protože jsi nám dal zdroje, s nimiž můžeme nakrmit celý svět, pokud budeme moudře rozhodovat. Nemůžeme tě prosit, abys vykořenil předsudky, protože jsi nám dal oči, jimiž můžeme vidět dobro v lidech,                        pokud se budeme dívat dobře. Nemůžeme tě prosit, abys ukončil zoufalství, protože jsi nám dal moc, abychom odstranili chudobu a dali lidem naději,   pokud budeme svou moc využívat spravedlivě. Proto tě prosíme o sílu, rozhodnost a vůli, abychom se pustili do práce. Prosíme, požehnej každému dobrému dílu, přiznej se ke všemu usilování o lepší život lidí, buď zdrojem síly a pramenem naděje, abychom nepropadali malomyslnosti tam, kde si nevíme rady a kde narážíme na překážky. Zůstávej s námi i s celým světem, vždyť ty jsi náš Stvořitel a Otec. Amen

Olga Tydlitátová (ČK)

* * *

 

 

Dneska jsem dostal "zadání" skladeb na svatbu, která bude za tři týdny v červeném kostele. Je to pro mě hezky motivační - s radostí hledám doma a různě po internetu noty - svým způsobem je to taková malá výzva. Na papírku od novomanželů mě taky pobavila poznámka "NE Medelssohn !!!" Osobně proti tomu pochodu nic nemám, ale chápu - příliš profláklé... No, a zároveň jsem samozřejmě hrozně rád, že nemusím hledat věci jako je hudba z Esmeraldy nebo jiných přiblblých telenovel, Imperial March z Hvězdných válek atd. I to se bohužel někdy stává. Tak tedy co si vybrali:

 

▪ Antonio VIVALDI: Dixit Domunus, RV 594 - Sicut erat in principio → | noty | mp3 |

▪ Johann Sebastian BACH: Orchestrální Suita (Ouvertura) III, BWV 1068 - Air →  | noty | mp3 |
▪ Johann Sebastian BACH: Partita I (B dur), BWV 825 - Allemande →  | noty | mp3 |
▪ Antonio VIVALDI: Sinfonia for Strings and Continuo, RV 146 (G dur) - Andante Vivace →  | noty | mp3 |

* * *

J.S.BACH: Partita I, BWV 825 → | 01 | 02 | 03 |

* * *

Jak to vidí ... (25.03.2009, ČRo 2 - Praha) Skvěle okomentovaný pád vlády i celková situace v naší zemi slovy Tomáše Halíka, spolu s dalšími tématy (Mají politici právo omezovat novinářské činnosti, jako například natáčení skrytou kamerou? Darwinova evoluční teorii ve vztahu ke křesťanství.) Tenhle pořad má opravdu smysl poslouchat a pan profesor/farář mi mluví úplně z duše.

* * *

Inteligence je schopnost člověka přizpůsobit se neznámým podmínkám.

* * *

Včera jsem viděl hezký film: Podivuhodný případ Benjamina Buttona (USA, 2008, 166 min!)

Ze začátku mi přišel námět (žít život pozpátku) trochu holllywoodsky ulítlý a spolu se speciálními efekty a dokonalými kulisami se mi chtělo zařadit ho mezi klasické americké dojáky. V průběhu jsem to ale přehodnotil a musím říct, že film je to moc hezký! Až ke konci mi došlo, že je tu zachycen ve třech hodinách vlastně celý život člověka. A protože je na CSFD hodně hezkých a lepších komentářů, nebudu opakovat slova jiných a zůstanu u odkazu. Moc pěkné a dojemné rozjímání o životě a umírání.

Na návratech domů je něco zvláštního.

Vypadá to tam stejně,

voní stejně,

zdá se to být stejné.

pak si ale uvědomíte,

že to, co se změnilo,

jste vy.

Nikdy nevíš, co tě čeká....

* * *

ÚT           24/03/2009            08:00

ŽALM 46. (Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.)

Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří. Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou! Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku Nejvyššího. Nepohne se, Bůh je v jeho středu, Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra. Pronárody hlučí, království se hroutí, jen vydá hlas a země se rozplývá. Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný. Pojďte jen, pohleďte na Hospodinovy skutky, jak úžasné činy v zemi koná! Činí přítrž válkám až do končin země, tříští luky, láme kopí, spaluje v ohni válečné vozy. 'Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh. Budu vyvyšován mezi pronárody, vyvyšován v zemi.' Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.

NE           22/03/2009            20:40

Moc hezké kázání bylo dnes v Červeném kostele! Bohužel jsem se ale zdržel na kůru, a tak jej nedostal v papírové podobě - po měsíční přestávce jsem si totiž zase zahrál, a jelikož nic vyloženě nezvrtal, měl z toho nakonec i docela dobrý pocit. Tentokrát byl pro mě nový Petr Eben: Dej mi, Pane, bdělé srdce na níž se mi líbila hlavně slova a poslední takt, který celou trošičku tísnivou moll příjemně rozvádí do dur. Až se někdy odhodlám zkusím něco i natočit, prozatím tedy cizí interpretace dnešní Fantasie G dur. Osobně se mi nejvíc líbí ukázka třetí - což je dáno jak interpretací (1.věta jako u jedné z mála není v děsivém tempu), jednak dispozicí varhan, protože na Bacha není lepšího nástroje než jsou Silbermanovy varhany! (Rozhodně na basech se tu nešetřilo.)

Johann Sebastian Bach: Fantasie G dur (Pièce d'Orgue), BWV 572 (1708), Peters IV.11

▪ Zutphen (Bader organ, 1639)

▪ Boston (Trinity Church in Copley Square, 1963)

▪ Villingen (J. A. Silbermann Orgel, 1752)

Fantazie G dur je řídkým případem trojdílné formy v Bachově varhanní tvorbě, s tak nápadným odlišením jednotlivých dílů, že to přímo překvapuje. Pro vybičované šestnáctiny prvního dílu je přímo vysvobozením, když vyústí do G dur akordu středního dílu, jehož nástup však zdrží Bach tónem G v pedálu, čímž se psychologický účin napětí a uvolnění ještě zvyšuje. Po středním díle naplněném průtahy, nonovými a septimovými akordy, vznikajícími z bohatě se proplétajících linií, jsou stříbřité, rychlé závěrečné běhy dobře voleným východiskem ze zvukového přívalu, překvapivě zakončeného na disonantním akordu. Avšak střední díl, plný „di durezze e ligature", není jen bezplánovitou improvizací: pohyb z tóniny do tóniny je odůvodněný, přičemž základním principem je, že proti descendenční, málo diferencované melodice horních hlasů kráčí bas v protipohybu, a hudba vrcholí návratem k začátku (19 taktů před přechodem k závěrečnému dílu). Kořeny této práce s průtahy a s disonantní harmonií sahají až k hudbě starších italských mistrů, k motetovému stylu. Konečně trojdílnost, rozdílnost pohybu a polyfonní, volnější střední díl jsou znaky italské ouvertury.

zdroj: Ernest Zavarský: J.S.Bach, Editio Supraphon, Praha 1986, s.127

SO           21/03/2009            23:30

Začlo jaro , koupil jsem si hezkou knížku, pustil se konečně do disertace a po dlouhé době se ukázal i ve škole! Navíc absolvoval skvělou pizzu s pány Krmíčkem a Tučkem - senzace! Taky jsem dočetl Ericha Fromma (Umění milovat), ale myslím, že si ho přečtu co nevidět znovu, protože kniha je to naprosto skvělá. (Někdy lituju, proč jsem ji neznal třeba v 18ti.) Už kdysi dávno jsem si někam poznačil pár odkazů na zajímavé fyzikální srandičky pro děti a teď jsem na ně znovu natrefil při uklízení disku - mrkněte se! 

Za chvilku také začne Velikonoční festival duchovní hudby, na kterém se už docela těším na Rachmaninovy Nešpory - to bude, myslím, zážitek! Překládám články a přemýšlím, co pěkného si pustit pro zpestření večera, ale nenapadá mě kromě Vivaldiho žádná "jarní" hudba. Bach, Mozart, Beethoven, Chopin - nic z toho mi neevokuje tenhle konec zimy a začátek jara - všechno působí buďto příliš ponuře nebo příliš optimisticky. Už jsem na to ale přišel - Dvořákův cellový koncert! Připadne mi krásně svěží, plný energie, pozitivního náboje, odhodlání i když s občasným odkročením do melancholie. Mít tady dneska takového nějakého Dvořáka tak chodím v předklonu - ještě, že nám to tu po něm zbylo!

-----

"trocha" pěkné hudby:

Antonín Dvořák: Violoncellový koncert h moll, Op. 104 → | 01 | 02 | 03 | 04 | 05 |

hraje: Pablo Casals, katalánský violoncellista a dirigent. Po nástupu Francova fašismu strávil zbytek života ve vyhnanství. | violoncellové koncerty | Autopista de Pau Casals | Pablo Casals |

I. věta - Allegro
II. věta - Adagio ma non troppo
III. věta - Allegro moderato

"Jedno z nejproslulejších autorových děl vzniklo v posledním školním roce Dvořákova působení ve Spojených státech. Od kompozic předchozího amerického období se zásadně liší ve výraze. Nejedná se už o hudbu psanou pod dojmem ohromení novým prostředím, jako tomu bylo u Novosvětské symfonie, ani o vyjádření životního štěstí a pohody, jako ve smyčcovém kvartetu F dur. Hlavním rysem violoncellového koncertu je melancholie a stesk po domově. Život v New Yorku už Dvořákovi nepřináší tolik potěšení jako v předchozích dvou letech. Stýská se mu po dětech, po Vysoké, z domova přicházejí znepokojivé zprávy o beznadějném zdravotním stavu Josefiny Kounicové, skladatelovy lásky z mládí. Kromě toho je finanční situace na newyorské konzervatoři po velké bankovní krizi neutěšená. Na podzim 1894 přistupuje Dvořák ke kompozici jednoho ze svých nejniternějších děl, do kterého vkládá vroucí melodickou zpěvnost a hlubokou kontemplaci, které ale zároveň obdařuje monumentálním výrazem a heroickými proporcemi.
Ještě několik dní před započetím práce na skladbě neměl Dvořák jasno, pro který sólový nástroj se rozhodne, zda pro housle, klavír, nebo violoncello. Traduje se, že violoncello jako sólový nástroj příliš v lásce neměl (podle dochovaného výroku prý "nahoře huhňá a dole brumlá"). Přesto se nakonec rozhodl právě pro něj, neboť zvuk violoncella je nejblíže lidskému hlasu a pro autorův záměr intimní výpovědi byl nástrojem nejideálnějším. Dvořákův Koncert h moll se stal nejslavnějším violoncellovým koncertem všech dob a patří neodmyslitelně ke kmenovému repertoáru všech světových violoncellistů."

zdroj:http://www.antonin-dvorak.cz

-----

pár zajímavých textů:

▪ Křesťan nemůže sympatizovat s komunismem (?)

▪ Erich FROMM: Umění milovat, 2.vyd., Orbis, Praha 1967. 124 s. → poznámky

▪ SVESSON, Jón: Islandské povídky, Ladislav Kuncíř, Praha 1929, 127 s.

-----

pár zajímavých odkazů:

Jak dostat vajíčko do sklenice od mléka | Jak si vyrobit jednoduchý elektromotor | Nejjednodušší motor na světě - homopolární spirála | Vyrobte si baterii z citrónu | Jak si nabít iPod pomocí elektrolitu a cibule | Jak odstranit škrábance z DVD | Jak si vyrobit vznášecí boty |

-----

ST           18/03/2009            23:59

Včera zemřel náš děda z Kroměříža. Člověku se promítne tolik událostí a situací, na které už může jen vzpomínat, a je mu smutno: poprvé u moře - to bylo s dědou v Jugoslávii ´89 (psal jsem si deník snad každou půlhodinu jízdy autobusem :); dědova výroba rybízového vína a moje vynálezy v dílně ve Zdounkách; společné "peklení" a karbanické hry u kterých jsem se vztekal; prázdniny v Kroměříži s originálním vysvědčením a chození do Podzámky, do Květné (tam vzadu v zahradě byly vždy schované lesní jahody uprostřed labyrintů ze stříhaných keřů); balkánská zmrzlina u Moravy, které jsme si se sestřenkou mohli poručit aspoň 3 kopečky; společná povídání, prohlížení fotek a starých vysvědčení - dědova pětka z mravů za to, že v první třídě čural za kostelem; vždy vše přesně uklizeno, setříděno a v pořádku! Pár vět nikdy nevystihne život člověka, přesto je ale nelze vynechat. Svoje vzpomínání ukončím Bachovým chorálem, který složil na slova Martina Luthera - Přijď tedy již, Spasiteli pohanů. Patří sice ke kantátě adventní (BWV 61) a tedy obsahem docela mimo tuto postní dobu, ale zvláštní shodou okolností jsem ho právě včera večer nic netušíc poslouchal a žasnul nad tím, jak moc měl Vladimir Horowitz podobné oči mojí babičce. Ten závěrečný úsměv, to byla totiž skoro úplně ona!

Nun komm der Heiden Heiland

(J.S.Bach - M. Luther)

ÚT           17/03/2009            20:30

Canadian Brass

 | oficial website | wiki | myspace |

Dnes mě zpříjemňovali den Canadian Brass, asi vůbec nejznámější žesťové seskupení co kdy bylo. Kvinteto, které založil roku 1970 Charles Daellenbach (tuba) hraje doposud, i když dnes už v trochu pozměněné sestavě, a drží laťku stále hodně vysoko. Za dobu své existence natočili přes 80 CD, objeli celý svět, a protože hrají krásně a ještě jsou vtipní, vybral jsem pár ukázek, které určitě stojí za několik málo minut odpočinku.

▪ Dost mě rozesmála úprava dixielandu When The Saints Go Marching In, který skvěle kombinují s Händelovým Messiášem (občas je slyšet slavné Hallelujah) - celé spojené do videa The Saints (4:06).

▪ Další kratičkou ukázkou a zároveň majstrštykem na hraní pro kohokoliv je Let čmeláka (Rimskij-Korsakov) - The Flight of the Bumble Bee (1:20). Chudáček tubista!

▪ Každý, kdo hrál nebo kdy slyšel nějakou z Bachových preludií a fug z Dobře temperovaného klavíru se určitě rád pobaví u Fugy č.2 (c moll) v ukázce Jazzed Up Bach (2:09), kterou si pánové zahrajou zcela dle mistrova zadání, pouze jim to trochu "ujelo" do jazzu. Ovšem skvěle ujelo!

No jo, schopnost hrát klasiku v zajímavých úpravách, jazzové cítění a skvělý smysl pro humor - tím si mě Canadian Brass naprosto získali! Jejich podání budí dojem jako by vše byla jen taková hra. No, a vlastně je - hrají s takovou přirozeností a lehkostí s jakou člověk dýchá, na hranici lidských možností a někdy i za ní! Jsou to skvělí muzikanti! (Jó a kombinace černej oblek - bílý tenisky teda taky o něčem svědčí! )

 | Beethoven: Symfonie č.5 (Osudová), 1.věta | J.S. Bach: Toccata a fuga d moll (BWV 565) |

 | Adagio |

NE           15/03/2009            23:30

Moderní kapitalismus potřebuje lidi, kteří kooperují bez třecích ploch a ve velkém počtu; kteří chtějí konzumovat stále víc, jejichž vkus je standardizován a dá se snadno ovlivnit a předvídat. Potřebuje lidi, kteří mají pocit, že jsou svobodní a nezávislí, že nejsou podřízení žádné autoritě, zásadě či svědomí a kteří si přesto dají poroučet, aby dělali, co se od nich očekává, aby se bez třenic zapojili do společenské mašinérie; které lze vést bez násilí a bez vůdců, pobízet bez cíle – vyjma jediný: mít úspěch, pohybovat se, fungovat, jít dopředu. Důsledek? Moderní člověk je odcizen sobě, druhým i přírodě. Proměnil se ve zboží, pociťuje své životní síly jako investici, jež mu musí přinést co největší zisk, kterého je možné za právě platných tržních podmínek dosáhnout. Lidské vztahy jsou v podstatě vztahy odcizených automatů, z nichž každý zakládá svou bezpečnost na tom, že se co nejtěsněji přimyká ke stádu, že se od něho neliší myšlením, cítěním, jednáním. Přestože se každý snaží být co nejblíže druhým, zůstává docela sám, zaplaven hlubokým pocitem nejistoty, úzkosti a viny, který je vždy výsledkem nemožnosti překonat lidské odloučení. Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si neuvědomovali svou osamělost: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivní konzumací sluchových a zrakových zážitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu také přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

Erich FROMM: Umění milovat

Láska a její rozklad v soudobé západní společnosti, s.67

!!! (1956) !!!

SO           14/03/2009            23:00

(Lk 15, 1-7)

PÁ           13/03/2009            22:30

Ondřej Brzobohatý: Sedm (9. minuta)

Sedm let žijeme ve stejném bytě,
dva jiné životy rychle a skrytě
ženou se do nikam navzdory realitě i snům.

Dvě cizí tváře na jedné stěně,
dva různé příběhy ve společném jméně,
ti, co se bezhlavě vydali napospas dnům.

Proč vlastně zrovna my dva lámu si hlavu,
když každý ráno Lásko vařím Ti kávu,
i když pak v noci každý na jinou stranu jdem spát.
 

Sedm let uběhlo v jediné větě,
při tvé ranní kávě a mé cigaretě
odpusť, že nevím, zda chce se mi plakat či smát?
 

Jako dva cizinci na jedné lodi,
která však pluje jen, když se to hodí,
jinak jde ke dnu, ale tak už to chodí, co s tím?

To, co už bylo nedá se vrátit,
však to, co bude můžem nadobro ztratit
co když tě po sedmý sloce nikdy neuvidím?

Sedm let stejně jak je slok bez refrénu,
když neměl život, proč píseň má mít změnu,
snad jednou dopíšu ji celou na tu stěnu, kdo ví...

... krásná písnička, ne? Promakaný slova, jednoduchej a přitom zajímavej podkres - paráda!

-----

Vjezd do Jeruzaléma

Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: 'Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: 'Pán je potřebuje.' A ten člověk je hned pošle.'
To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: 'Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.' Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekával ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: 'Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!'

(Mt, 21, 1-9)

ČT           12/03/2009            20:30

| Jer 17,5-10 | Zl 1 | Lk 16,19-31 |

-----

Fly My to the Moon nebo Bachova Toccata a Fuga d-moll?

Fly Me to the Moon napsal Bart Howard v roce 1954 pro film "Once Around", s původním názvem In Other Words. Písnička byla nazpívána spoustou slavných lidí - za všechny Frank Sinatra, Shirley Bassey (natáčela třeba písničky k bondovkám) a mnozí další, viz včerejší odkazy. Níže uvedená notová ukázka znázorňuje začátek Bachovy asi nejznámnější fugy (BWV 565), v níž - úplně mi to vzbuzuje úsměv na tváři - lze krásně objevit i Fly Me to the Moon.

Černé body nad "melodií" fugy znázorňují tóny, pod kterými je podložena melodie písně (viz slova). Dvě noty označené červeně rozdělují hlavní motiv. Rytmus Fly Me je samozřejmě tečkovaný a synkopovaný, nicméně použité tóny přesně odpovídají Bachově melodii. Autor objevu (nebo tedy alespoň autor článku ze kterého jsem informaci převzal) považuje podobnost za čistě náhodnou, nicméně zároveň žádá kohokoliv, kdo zná okolnosti vzniku písně o více informací.

Mrkněte na noty, poslechněte pro lepší představu kousek fugy (vyznačená část s Fly me zazní v rozmezí 2.- 13. sekundy), pusťte si i Fly Me to the Moon a posuďte sami!

 

převzato z: http://www.allegro.philharmonic.me.uk/inout.htm

Dětská láska se řídí principem: "Miluji, protože jsem milován". Zralá láska se řídí principem: "Jsem milován, protože miluji". Nezralá láska říká: "Miluji tě, protože tě potřebuji." Zralá láska říká: "Potřebuji tě, protože tě miluji."

Erich FROMM: Umění milovat, s.36

ST           11/03/2009            23:20

| Jer 18,18-20 | Zl 31 | Mt 20,17-28 |

-----

Fly my to the moon → | Karolina Pasierbska | Diana Krall | Olivia Ong | Oscar Peterson | Peter Cupples | Proyecto Bola | Leon Jackson |

ÚT           10/03/2009            22:00

 | Iz 1,10-20 | Zl 50 | Mt 23,1-12 |

Varování před zákoníky

Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům: 'Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně,
mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a říkají jim 'Mistře'. Vy však si nedávejte říkat 'Mistře': jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec': jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat 'Učiteli': váš učitel je jeden, Kristus. Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.

(Mt 23, 1-12)

-----

Rothschild chce zdolat Pacifik na lodi z petlahví
Potomek známé bankéřské rodiny Rothschildových chce přeplavat z americké Kalifornie k břehům Austrálie na lodi postavené z plastových lahví (PLASTIKI). Projektem chce propagovat recyklaci a ukázat netradiční řešení pro opětovné použití umělohmotných materiálů.

(PRÁVO 10.3.2009)

No to si říká vyloženě o žalobu! Taková krádež nápadů! Říkám si, Rothschild - z toho by něco káplo, ne?

Aspoň že tady na Moravě jsme snad s Hayerdalovskou inspirací byli první! :-)

PET-RA | PET-RA II

-----

Nedá se svítit - tohodle señora sem musím přidat - Paco de Lucia y Pepe de lucia - Sólo quiero caminar

NE           08/03/2009            17:00

IVAN SKÁLA: Malé zázraky (1974) → více

-----

Aktualizovaný PROGRAM NOCI KOSTELŮ  → kostel J. A. Komenského (29. května 2009)

-----

SO           07/03/2009            00:30

Stará francouzská píseň → noty: || alt sax | piano | strings | glocken | bass | drums || midi || 

-----

Chcete slyšet odpuštění?  /..hmm, co je to zase za blbej dotaz?/ Nemyslím teď ale pouze slyšet ono slovo (odpouštím ti), jako spíš ucítit ten pocit, kdy je vám odpuštěno a sami odpustíte. Tady mě napadá jak je vlastně takové odpuštění často těžké. A mnohdy problematické! Často někomu odpustíme, ale on při tom o to vůbec nestojí. Nebo je nám naopak odpuštěno a jsme o odpuštění žádáni, ale přitom máme sami pocit, že není co odpouštět, protože na sobě nespatřujeme žádnou křivdu. Někdy přijdou situace, kdy nemá chuť odpouštět ani jeden, protože zkrátka myslí, že je v právu - těch bývá bohužel asi nejvíc. Stane se ale někdy i to, že si odpustíme navzájem, se vším všudy, s láskou, s citem. Pokud si to už "nepamatujete"...

...zkuste Mozarta!

W.A.Mozart - Le Nozze di Figaro (Figarova svatba) - 4.dějství (poslední scéna)

Contessa Perdono (Conte, Contessa) || partitura (str.49-60) || děj ↓ || odpuštění ||

(předloha: Pierre Beaumarchais libreto: Lorenzo da Ponte, dějiště: okolí Sevilly (1780), premiéra: 1.5.1786)

...Večer v parku za přítomnosti Zuzany a hraběnky (v navzájem vyměněných šatech), hraběte, Figara, Cherubina a několika svědků dochází k sérii předstíraných i vážně míněných vyznání lásky - obvykle nesprávným osobám považovaným za správné osoby. Vše se nakonec vysvětluje, hrabě přistižený hraběnkou při pokusu o nevěru je donucen dát svolení k Figarově svatbě se Zuzanou → happyend... ;-)

IL CONTE:
Contessa, perdono!

LA CONTESSA:
Più docile io sono,
e dico di sì.

TUTTI:
Ah, tutti contenti
saremo così.
Questo giorno di tormenti,
di capricci, e di follia,
in contenti e in allegria
solo amor può terminar.
Sposi, amici, al ballo, al gioco,
alle mine date foco!
Ed al suon di lieta marcia
corriam tutti a festeggiar!.

-----

PÁ           06/03/2009            23:29

Oldřich MIKULÁŠEK

Rodný kraj

Co je to rodný kraj? Pár topolů

a dubů a krátký žluví vzlyk

v místech, kde bývali jsme pospolu

a kde byl mladý i ten starý zvyk

ptáti se stále, jestli mne máš ráda

jak tebe já, že hned bych umřel rád.

Ach, bože, láska! Zarostla ji tráva

a tesknem sládne i v letním slunci luh,

když vzpomínám a zdravím tě, má Haná,

naposled, krátce (jak žluva), jedenkrát...

ST           04/03/2009            24:50

Nebudu dnes psát ani o kurzech Beta ani o hudbě ani o skvělých pořadech, které jsem dnes během dne slyšel. Je sice pravda, že některé z nich mě přivedly až ke Komenskému, ale raději zmíním samotnou knihu, resp. z několika knih, které mám svázány v jednu, vybírám pro dnešek Pravidla chování. Jsou na webový článek trochu dlouhá, ale stojí za to se do nich na chviličku začíst! Je tam totiž hrozně moc pravdy a člověk se navíc některým popisům i zasměje. Úplně jsem si říkal, že až budu jednou zas učit, tohle bude jedna z knih, ze kterých si budeme společně předčítat v suplovaných hodinách! (Už chcu vidět ty protáhlé ksichty! ) No, ale je pravda, že člověk na sobě musí opravdu hódně pracovat, pokud má být někomu vzorem! Tak pěkné počtení. (Jde o narychlo vytvořený přepis z knihy, tak je možné, že tam budou nějaké chyby - omlouvám se...)

----- 

Jan Ámos KOMENSKÝ

PRAVIDLA CHOVÁNÍ

SEBRANÁ PRO MLÁDEŽ

/1653/

SENEKA:

Uč se nejprve mravům, potom moudrosti, jíž se bez mravů nelze dobře naučit.

LIDOVÁ MOUDROST:

Kdo prospívá ve vědě, a neprospívá v mravech, více neprospívá, než prospívá.

I.

O MRAVECH VŮBEC.

1. Základem mravů je mysl spořádaná tak, že považuje za příjemné líbit se Bohu a lidem.

2. Kdekoli tedy, jinochu, jsi, pamatuj, že jsi na očích Bohu, andělům a snad i lidem.

3. Proto se měj na pozoru, aby ses nedopustil něčeho, co se neshoduje s důstojností boží, co nechtějí vidět oči andělů a lidí.

4. Měj prostou mysl k vůli Bohu a svědomí, tvář pak i vlasy, řeč a celý zevnějšek čistý a slušný k vůli andělům a lidem.

5. V tom všem pak nebuď nic přehnaného a strojeného. Prostota a přímost budiž ti ve všem jednání jediným pravidlem.

II.

O TVÁŘI A O POHYBECH A DRŽENÍ CELÉHO TĚLA.

Kdykoli se setkáš s člověkem, jenž požívá úcty, chovej se takto:

1. Postav se zpříma.

2. Smekni. 

3. Tvář neměj smutnou nebo zamračenou, ani drzou nebo těkavou, nýbrž buď skromný a přívětivý.

4. Čelo bud hladké, nesvraštělé.

5. Oči nechť nejsou roztěkané, nehledí úkosem, nekruť jimi, všetečně sem tam nekoukej, neupírej je bůhvíkam, naopak nechť jsou oči vážné, vždy slušně obráceny k tomu, s nimi mluvíš.

6. Nos budiž čistý zbavený hlenu.

7. Skráně nenadouvej, nýbrž ponechávej v přirozené poloze.

8. Ústa neměj otevřená, roztažená, vyšpulená nebo silné sevřená, nýbrž za­vřená tak, aby se rty navzájem lehce dotýkaly.

9. Do rtů se nekousej a tím méně vyplazuj nebo ukazuj jazyk.

10.  Šíji měj rovně, neskláněj ji na jednu stranu.

11.  Ramena měj ve stejné výši, nevysunuj jedno nahoru, druhé dolů.

12. Ruce se nesmějí pohybovat, to znamená: ani se jimi neškrábej na hlavě, ani v uších, ani nedloubej v nose, nenatáčej si jimi vlasy, ani nedělej podobni nevhodně věci.

13. Jestliže stojíš, stůj zpříma na obou nohou, nikoli na jedné jako čáp, neměj nohy rozkročeny, nýbrž volně u sebe.

14. Když sedíš, seď slušně, neopírej se zády o stěnu, ani lokty o stůl, nenakláněj se na jednu stranu a neklať nohama pod sebou.

 III.

CHOVÁNÍ PŘI PŘIROZENÝCH POTŘEBÁCH.

1. Cokoli děláš, dělej způsobně.

2. Směješ-li se, nechť je to smích, nikoli řehot, a to smích mírný. (Smát se při každém slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, ničemu se nezasmát, je hloupé: zachovávej zlatou střední cestu i zde všude.)

3. Překáží-li ti slina v ústech, vyplivni ji, ale odvrat se přitom, abys někoho nepotřísnil. (Stále plivat je nehezké, polykání slin sluší zvířatům.)

4. Jestliže hlen obtěžuje nosní dírky, vysmrkej ho, avšak nikoli do rukávu nebo do čepice, nýbrž do kapesníku, nebo do dvou prstů (také se odvrať), aby sis nepotřísnil ruku. Vysmrkaný hlen zašlápni nohou, aby nebudil ošklivost.

5. Přijde-li na tebe zívání, kýchání nebo kašel, bud se rovněž odvrat, nebo si rukou zastři ústa a mírni hlučnost kých nutí či kašle.

6. Pouštět hlasitě plyny z těla je ohyzdné, vystříhej se toho.

7. Na velkou či malou stranu chod jen v ústraní, jestliže ti leží na srdci slušnost.   

8. Hlučně dýchat nebo chrápat sluší spíše medvědům než lidem.

IV.

PÉČE O TĚLO A OBLÉKANÍ.

1. Nechávat si růst dlouhé vlasy, aby zakrývaly čelo nebo splývaly po ramenou, zakazuje apoštol.

2. Ať jsou však krátké či dlouhé, musejí být česány a drženy v čistotě, prosty všeho neřádu, lupů, hnid a vší,

3. Klobouk, šaty, obuv a opasek musí být čistý, neušpiněny blátem nebo prachem, neřkuli něčím ohyzdnějším.

4. Chodit polooblečený nebo poloopásaný může blázen, ale ne student, stejně tak nosit kabát nebo plášť jenom na jednom rameni.

V.

O CHŮZI.

1. Na veřejnost vycházej jen jsi-li umytý, učesaný a slušně oblečený.

2. Na ulicích a všude ve společnosti lidí se chovej skromně, aby ti nikdo nemohl nic vytýkat,

3. Choď přiměřeně: ani loudavě, což svědčí o lenivosti, ani příliš rychle a prudce, což prozrazuje lehkovážnost.

4. Při chůzi rovnoměrně pohybuj nohama: neposkakuj, neházej rukama, nenatřásej boky, neohlížej se ani vzad ani na strany atd.

VI.

O ZPŮSOBECH V ŘEČI.

1. Mluvit máme, když se učíme nebo když někoho učíme; jinak je lépe mlčet.

2. Když je třeba mluvit, nechť mysl předchází jazyk, nikoli naopak, abychom nekoktali nebo nemuseli odvolávat, co bylo nevhodně řečeno.

3. Výslovnost budiž zřetelná a dobře článkovaná, aby bylo jasně rozumět.

4. I hlas mluvícího nechť je měkký a klidný, nikoli hlučný, aby jím uši zaléhaly, nebo rovný šepotu, jenž sotva dojde k uchu.

5. Když mluvíš, mluv jazykem, nikoli hlavou nebo rukou nebo celým tělem, tj. pokyny a posunky.

6. Když se na něco tážeš nebo odpovídáš na otázky, vyjadřuj se jasně, stručně a prostě.

7. Skákat do řeči tomu, kdo mluví, dřív než dokončil řeč, je velmi neslušné.

8. Musíš-li se v řeči dotknout něčeho neslušného, požádej předem o odpuštění (slovy: s dovolením, s prominutím atd.), nebo věc opiš, aby se to, co je neslušné, dostávalo k uchu a k mysli slušné zabalené.

VII.

RANNÍ CHOVÁNÍ.

1. Ten, kdo se oddal studiu véd, nesmí být milovníkem spánku: sedm hodin spaní stačí, pak pospěš se vstáváním. (Aurora Musis amica. - Jitřenka je přízniva musám.)

2. Jakmile se probudíš, mysli na Boha: že té v temnotě noční opatroval, za to mu vzdej dík, a popros ho, aby ti i nastávající den byl příznivý.

3. Když vstaneš, učeš si vlasy, umyj si čistou vodou ruce a obličej, vypláchni si ústa a pečlivé se oblékni.

4. Těm, s nimiž se setkáš, přej dobrý den.

5. Když jsi všechny pozdravil, vezmi si knihy a podívej se, co je třeba toho dne udělat.

6. Práci, která té čeká, dělej vážně. A aby všechno v pořádku postupovalo, rozděl si práci rozumně a popros Boha o pomoc.

VIII.

CHOVÁNÍ VE ŠKOLE.

1. Do školy pospíchej jako ke hře (je také hrou), nikdy nezůstávej doma.

2. Své školní pomůcky, které budeš toho dne v hodinách potřebovat, si vezmi s sebou.        (Je hanba, jestliže si žák musí odjinud vypůjčovat knihy, papír, pero, inkoust.)

3. Sedni si na své místo, ne na cizí.

4. Neruš ostatní hlasitým mluvením a děláním hluku. Dělej si v klidu své věci, dokud nepřijde učitel.

5. Tichou modlitbou vzývej věčnou moudrost, Krista, aby ti udělil svého du­cha. Bez jeho pomoci by byla všechna naše pilnost marná.

6. Protože on prosícím dává, tlukoucím otvírá, hledajícím poskytuje, co by nalezli: pracuj tak, jako by on nechtěl poskytnout žádnou pomoc, leč těm kdo horlivě pracují.

7. Styď se, mít učeného učitele a učené knihy, sám však být neučený.
   (Snaž se znát to, co znají tvoji učitelé a tvé knihy.)

8. Podporou paměti jsou deníky. Do nich si zapisujeme to, čemu (dříve ne­známému) jsme se přiučili. Nemít tedy deník nebo jej mít v nepořádku je neklamným znamením lenivého žáka. Je třeba si toho všimnout.

9. Za nešťastný považuj ten den (nebo hodinu), kdy ses ničemu nenaučil, kdy jsi nic nepřidal k svému vzdělání.

10. Po odchodu ze školy spěchej domů, neběhej po ulicích, nezastavuj se, ne­dělej nic nedovoleného.

11.  Doma ochotně pomáhej rodičům nebo pánům. Jestliže tě někam pošlou, vyřiď dobře, co ti bylo uloženo, a brzy se vrať, aby bylo zřejmé, že vzdělání ve vědách ve všem vhodně poslouží.

12.  Čas, který ti zbude po obstarání domácích záležitostí, věnuj opakování učiva.                 (V životě není nic dražšího času: kdo utrácí čas, utrácí život.)

IX.

  CHOVÁNÍ VŮČI UČITELI.

1.  Učitele miluj jako otce: nikde nepobývej raději než v jeho přítomnosti.¹

2. Učiteli prokazuj slovem i činem veškeru úctu a poslouchej ho.

3. Na učitele se dívej jako na živý příklad (vzdělání, mravů, zbožnosti) a snaž se ho napodobit.

4. Když učitel mluví, poslouchej, když něco ukazuje, dávej pozor, když něco rukou nebo ústy předvádí, napodobuj ho, když upozorňuje na chybu, oprav ji.

5. Učitele nikdy neurážej a nezarmucuj.

6. (Neposlouchat učitele a rodiče je ezauské chování, posmívat se jim je chamovská hanebnost, která má být trestána božím prokletím.)

7.  Hleď se vystříhat všeho, za co bys mohl být trestán bitím.

8. Jestliže jsi kárán nebo trestán za přestupek, jehož ses dopustil, snášej to, nereptej. Dostane-li se ti chvály za dobré chování, měj radost a snaž se i dále chválu si zasloužit.

X.

      CHOVÁNÍ VŮČI SPOLUŽÁKŮM.

1. Všechny druhy v studiu považuj za přátele a bratry.

2. Se všemi žij svorně.

3. Nezačínej s nikým boj, leč o vědění. Ale ani tu se nepouštěj do hádek a ne­návisti, nýbrž závod v pilnosti.

4. Učenější a skromnější spolužáky více miluj a raději se s nimi stýkej.

5. Koho chceš předstihnout pochvalou za pilnost, toho často vyzývej k zápasu.

6. Vynalož nejvyšší péči, abys vyzvanému nepodlehl, nýbrž překonal ho.

7. Podlehneš-li, neber to za důvod k hněvu proti vítězi, nýbrž za pobídku, abys jej v novém zápase přemohl.

8. Tak bude krásné vítězit i podlehnout, když obojí se stane zkušebním kamenem zdatnosti a pilnosti.

9. Jestliže se někdo nedá ani tímto způsobem podnítit k zápasu o pochvalu, nechť dojde výsměchu a opovržení jako líný klacek.

XI.
CHOVÁNÍ VE STYKU S KÝMKOLI.

1. Stýkej se jen s těmi, kdo tě mohou učinit učenějším a lepším, nebo jimž můžeš totéž poskytnout ty.

2. Lehkovážné společnosti se varuj jako jedu. Špatné rozhovory kazí dobré mravy.

3. Protože však musíme žít mezi lidmi, dávej pozor, abys nepůsobil pohor­šení nebo abys se nestal jeho obětí. Vezmi si poučení z výroků moudrých lidí.

4. Dobré lidi miluj, zlé nedráždi.

5. Svými věcmi se nechlub, cizí nehaň a nepohrdej jimi.

6. S dobrými můžeš zápasit v plnění povinností. V hněvu a hádkách s nikým nezávoď.

7. Ke všem bud přívětivý, rozmrzelý vůči nikomu.

8. Dobrodiní raději prokazuj, můžeš-li, než přijímej.    

9. Za chválou se nehoň, ale dělej stále, co je hodno chvály.

10. Potkáš-li někoho, pozdrav, před váženými osobami také smekni, ustup s cesty a vzdej jim úctu ukloněním.

11. Jestliže někdo pozdraví tebe, opětuj pozdrav.

12. S kdekým se zastavovat nebo upřeně se dívat na někoho neznámého je neslušné. Nikoho si nevšímat je hloupé.  

13. Zvykej si být v přítomnosti vážených lidi. Přílišná stydlivost je venkovská.

14. Kdykoli mluvíš s člověkem významného postavení, opakuj občas titul jeho hodnosti (Stane-li se, že mluvíš s neznámým člověkem, jehož titul neznáš, můžeš bez obav každého učeného člověka nazvat úctyhodným učitelem, církevního pastýře velebným pánem, úředníka pánem, sobě rovného přítelem a bratrem.)

15. Vystřihej se zapřísahání. Tvá řeč bud ano nebo ne.

16. Žádný poklesek, jehož ses dopustil, nezapírej, nýbrž přiznej se k němu a pros za odpuštění.

XII.

CHOVÁNÍ V KOSTELE.

1. Posvátných shromáždění nechť se nevzdaluje nikdo, komu záleží na boží slávě a na vlastním spasení.

2. Každý s sebou přinášej svůj zpěvník a bibli (má-li ji).

3. Všichni nechť jdou společně, pěkně v řadě, ze školy až do kostela.

4. V kostele nechť si každý sedne se svou skupinou (stejně jako ve škole, nikoli jinde).

5. Když přijdeš na své místo, klekni na kolena před Bohem a poruč mu svou duši.

6. Po celou dobu své přítomnosti v kostele se chovej jako před tváří boží, ne­dopusť se ani slovem, posunkem, pohybem nebo myšlenkou něčeho, co by bylo nedůstojné Boha.

7. Když se v kostele bude pět chvála Bohu, nebude mlčet mladičký křesťan a svá ústa i srdce učiní nástrojem chvály boží.

8. Požehnání, udělené ve jménu božím služebníkem slova božího, vyslechni pobožně a přijmi je s vírou.  ,

9. K veřejným modlitbám pokaždé připoj své a sepni přitom ruce k modlení.

10. Když se čte slovo boží, slyš je vždy stoje a s obnaženou hlavou.

11. A když při výkladu slova božího slovy uslyšíš, že bylo z Písma uvedeno místo, kterého sis dříve nevšiml, hned si je ve své knize vyhledej a poznamenej.

12. Ti, kdo mají zběhlou ruku (počínaje žáky druhé třídy), nechť perem za­chycují svatá kázání. Zaženou tím způsobem spánek, zabráni těkání myšlenek a shromáždí si nejlepší poklad (moudrosti božské a krásných úvah o všech věcech).

13. Když se vrátí do školy, nechť všichni ukáží učiteli, jaký mají užitek ze služeb božích.

14. A tu, bude-li zjištěno, že někdo v kostele spal, bavil se nebo dělal něco neslušného, musí to odpykat nejvyšším pokáráním.

XIII.

CHOVÁNÍ U STOLU.

1. U stolu se chovej tak jako u oltáře, zbožně a způsobně.

2. Modlitby před jídlem a po něm nechť nejsou nikdy vynechány. Požehnání totiž přichází shora.

3. Připadl-li ti úkol mít službu u stolu, bud úslužný a pozorný.

4. Máš-li jako mladší zasednout u stolu se staršími, počínej si pozorně, aby ses nedopustil něčeho, co neodpovídá dobrým mravům.      

5. Venkovské jest:

a) Zasednout ke stolu bez vyzvání.

b) Sednout si na přední místo.

c) Opírat se lokty o stůl,

d) nebo naopak mít ruce pod stolem.

e) Lámat chléb nebo jiné pokrmy rukama nebo je ohlodávat zuby.

f) Lepší kousky ubírat jiným.

g) Nakládat na lžíci jako na fůru.

h) Nebo vkládat do úst příliš velké kusy.

ch) Olizovat prsty.

i) Kosti ohryzovat zuby.

j) Předkládat jiným, cos nedojedl.

k) Nebo vyndávat jídlo z úst a klást je zpět na talíř.

l) Při jídle se škrabat v hlavě, bavit se, smát a p.

m) Mluvit s plnými ústy jídla.
n) Pít a mít přitom jídlo v ústech.

o) Pít hltavě a s vydáváním zvuku.

p) Párat se v zubech nehty nebo nožem.

6. Chlapec má jíst, aby se nasytil, ne aby se přejedl.

7. A pít s utřenými ústy a mírně, ne víc než dva nebo nanejvýš tři doušky.

8. U stolu nechť hoch mluví jen, je-li tázán.

9. Nechť také nesedí (zejména jsou-li u stolu též hosté) až do konce oběda, nýbrž ať se přiměřeně nají, pak vstane, odnese svůj talíř, pozdraví stolovníky a odejde nebo zůstane stát a posluhuje.

XIV.

CHOVÁNÍ PO OBĚDĚ.

1. Umyj si ruce, vypláchni ústa, vyčišť zuby, abys byl čistý.

2. Zdrž se čtení knih, aby trávení nebylo rušeno myšlenkami na vyšší věci.

3. Zdrž se však po obědě také spánku, který je zhoubou ducha: procházej se, nebo s někým rozmlouvej, nebo se bav nějakou hrou, až bude trávení dokončeno.

 XV.

     CHOVÁNÍ PŘI HŘE A ZÁBAVĚ.

1. V době oddechu po práci se osvěžuj hrou, která dá tělu pohyb a oživí ducha. K tomu účelu slouží kolo, kuličky, koule a kuželky, míč, běh a skok. Všechny je však prováděj s mírou v přítomnosti učitele nebo s jeho svolením.

2. Zakázané hry jsou: kostky, karty, zápas, šerm, plavání ve vodě a podobné neužitečné nebo nebezpečné věci.

3. Předností hry je hbitost těla, duševní pohoda, řád, uplatňuje se při ní vtip a poctivost, vítězí se zdatností, nikoli lstí.

4. Hru znehodnocuje lenost, nevrlost, domýšlivost, křik a lstivost.

5. Cenou nechť nejsou ani peníze nebo knihy, ani psací potřeba nebo jiné věci, které znamenají pro poraženého ztrátu, nýbrž nechť poražený splní příkazy vítěze: ať přednese nějaký výrok nebo povídku, složí verš nebo provede něco veselého, co mu bylo uloženo.

6. Při hře nechť se hovoří latinsky, aby hra měla dvojí užitek, totiž na jedné straně osvěžila tělo a ducha, na druhé přinesla zisk vědění.

7. Když nastane čas učení, je třeba se od hry vrátit do školy.

XVI.

JAK SE CHOVAT VEČER.

1. Po večeři nezačínej nic nového, procházej se, zpívej, chval Boha, opakuj si, cos během dne vykonal.

2. Po večerních modlitbách nikam nevycházej, nýbrž dej dobrou noc rodičům i ostatním členům rodiny a jdi spát.

3. V ložnici, do níž se odebereš, mysli na to, jak jsi strávil den (čiň tak stoje u lože nebo kleče na kolenou).

4. Zjistíš-li, že sis v něčem nepočínal správně, pros Krista za odpuštění a slib že se polepšíš.

5. Nestalo-li se nic takového, vzdej díky jeho milosrdenství, že tě uchránilo poklesku.

6. Pak se mu z celého srdce odevzdej, aby tě chránil před nástrahami zlého ducha, před nočními strašidly a neslušnými sny.

7. Když se uložíš, nelehej si ani na tvář, ani naznak, nýbrž nejprve na pra­vou stranu, od půlnoci pak na levou, a to v zájmu zdraví.

8. Jestliže vás v téže ložnici spí více, dej si s ostatními dobrou noc a potom už nikoho nevyrušuj (ani řečí, ani hlukem). Všechno nechť je v klidu.

9. Než usneš, přeříkej si nějakou závažnou myšlenku, kterou sis toho dne za­znamenal, abys s dobrými myšlenkami usnul a s nimi se také probudil.

Luk. 10,28. To čiň, a budeš žít.

¹...já se tak těším až zas budu učit!

PO           02/03/2009            23:50

Člověk a demokracie (ČRo 6) - 21.02.2009, 21:10 - K čemu je ekonomická krize dobrá?

Když se člověku dlouho všechno jen daří, upadne do bezmyšlenkovitosti.

Hostem pořadu byl filosof profesor Stanislav Komárek.

» Důstojnost člověka je úměrná stavu jeho konta «

Co dělat s touto všeobecně vžitou představou a jak zařídit, aby tomu tak nebylo?

-----

¹ pěkně to swinguje, ne?

² Michel Petrucciani (piano) with Eddy Louiss (hammondky) → moc zajímavá kombinace; skvělé! jeden z nejkrásnějších standardů! fakt! /jinak teda video - no comment/

NE           01/03/2009            23:55

... to už je zase březen?! JEDEN SVĚT 2009 - program /dnes jsem viděl i TV upoutávku - SKVĚLÁ! /

-----

KATYŇ (2007), Polsko, 117 min (režie: Andrzej Wajda) → trailer | titulky | CSFD | historie |

Scénář: Andrzej Wajda, Wladyslaw Pasikowski, Hrají: Joachim Paul Assböck, Andrzej Chyra, Artur Zmijewski, Stanisława Celińska, Wladyslaw Kowalski, Agnieszka Glinska

zdroje: 

Rozhovor s A. Wajdou (2.2.2008; ČRo3 - Víkendová příloha) | Zahraniční událost (10.11.2007; ČRo Rádio Česko - Polsko si připomíná jména 14 tisíc obětí katyňského masakru) | Kritický klub (29.9.2008, ČRo 3) Vize brutality ve filmu - A. Wajda: Katyň) | Kultura - ve Varšavě bude mít dnes světovou premiéru nejnovější film Andrzeje Wajdy Katyň (17.9.2007, ČRo Rádio Česko) | Allen Paul: Katyň (Politická literatura na českých pultech; ČRo 6) | Robert Müller: Katyň (30.6.2008; ČRo Rádio Česko - Ranní zamyšlení) |

Váhám nad tím, zda do komentáře opsat nějakou recenzi, kterých je vzhledem ke kvalitě filmu mnoho, nebo se pokusit zachytit vlastní dojem - všechno bude neúplné a chudé. Mám chuť napsat, že je to krásný film. Přesto ale - trochu se mi to slovo příčí - tolik hrůzy a utrpení! Tak tedy alespoň - STOJÍ ZA VIDĚNÍ, a dokonce bych řekl i - STOJÍ ZA TO VIDĚT HO V KINĚ!)  Dílo je založeno na silném příběhu, který byl poprvé svobodně a veřejně odhalen až po roce 1990, kdy se Michail Gorbačov jako představitel tehdejšího Sovětského svazu přiznal k vraždě 25 000 polských důstojníků, kteří byli roku 1940 povražděni sovětskou NKVD poblíž ruské Katyně.

Poté, co nacistické Německo přepadlo 1. září 1939 Polsko a rozpoutalo tak 2. světovou válku v Evropě, se k jeho útoku v souladu s předchozími dohodami (Molotov - Ribentrop) připojil dne 17. září i Sovětský svaz. Ten následně získal kromě území východního Polska a porobeného obyvatelstva asi 15 000 válečných zajatců důstojnických hodností, k nimž připojil ještě asi 10 000 příslušníků inteligence (většinou rezervistů) zajatých mimo bojové operace. Ti byli vězněni ve zcela nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy vedení SSSR došlo na návrh NKVD k názoru, že není žádoucí, aby se „prominentní váleční zajatci“ obecně nepřátelsky smýšlející vůči SSSR a komunismu vůbec vrátili domů, a nechalo je povraždit. (zdroj: wikipedia)

Film zachycuje formou několika proplétajících se dějů zmíněné události od zatčení, přes věznění a popravu důstojníků a v líčení pokračuje až do let padesátých, kdy je navíc komunistickou propagandou veškerá zodpovědnost svalena na německé gestapo, jež oblast obsadilo o rok později při svém tažení na Moskvu. Příbuzným a známým zavražděných o celé tragédii dlouho nikdo neřekne pravdu a těm, kteří "vědí" hrozí kriminál i za to, pokud veřejně přiznávají, že za vraždu jejich blízkých mohou Rusové. (Z tohoto důvodu musí např. pozůstalí nechávat tesat jejich náhrobky s rokem úmrtí "1941"). Příběh končí scénou v lese, kde sovětská NKVD naházela do buldozery vyhloubených jam přes dvacet tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence, které zavraždila postupně jednoho po druhém kulkou vpálenou do týla.

Režisér Andrej Wajda, jehož otec zahynul právě takovouto smrtí, natočil film ve svých osmdesáti letech. Na jeho premiéru čekalo doslova celé Polsko. Stejně jako mnoho scén protchnutých symbolikou i premiéra byla načasována velmi příznačně - na 17. září 2007, tedy na den přesně 68 let poté, co došlo k obsazení východního Polska armádami Sovětského svazu. Pokusme se nezapomenout a navždy bránit podobným věcem!