| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 | 12 |

Aktuality

PÁ 20/11/2009 21:00

Krátká příručka česko-ruské konversace (S. V. NEVEROV, Nakladatelství. cizojazyčné literatury 1957) obsahuje řadu užitečných frází: (!)

▪ „Předveďte nám, prosím, jak pracuje automatický stroj na lisování rašelinohumusové směsi.“

▪ „Kdo pracuje u tohoto soustruhu?“

▪ „Chtěli bychom se seznámit s betonováním hydrotechnických zařízení.“

▪ „Dovolte nám prohlédnout si podrobněji tento agregát.“

▪ „Kolik kolchozů obsluhuje tato STS?“

▪ „Co tvoří osobní vlastnictví kolchozníků?“

▪ „Které odborové organizace jste členem?“

Časopis Svět techniky (1964) naopak ohromuje praktičností článků:

▪ „Domácí úklid stihli včas pomocí vysavače ETA“

▪ „Smiřte se s údělem, jste přece muž. Oholte se!“

▪ „Zamyslete se! Nemaříte vědcům jejich práci? Přecházejte nemocem důslednou tělesnou hygienou“

▪ „Čím překvapí muž k Vánocům? Chytrá žena ovlivní jeho volbu-ví, že trvalý užitek jí přinese vysavač“

* * *

ST 18/11/2009 02:00

"Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne."

Václav HAVEL: Dálkový výslech

* * *

ÚT 17/11/2009 23:00

Jak postupovat, když mi zaměstnavatel nevyplácí mzdu:
Možná se někdo, stejně jako já, dostal do situace, kdy mu zaměstnavatelem nebyla vyplacena mzda a teď přemýšlí, jakým způsobem reagovat, jak se bránit, co dělat. Protože už nějaké zkušenosti mám a přijde mi zbytečné, aby i ostatní tápali tak jako já, rozhodl jsem se stručně sepsat postup, kterým jsem doposud prošel. Každý kdo trochu studoval insolvenční zákon zahlédl důležitou poznámku, která stanovuje navrhovateli insolvence určitou zálohu (§ 108) na náklady spojené s průběhem insolvenčního řízení (může dosahovat výše až 50 000,- Kč), které je třeba složit u soudu. Protože z praxe vím, že leckoho tato částka od celé věci odradí (stejně jako už samotné řešení věci soudní cestou), chci všechny podpořit v tom smyslu, ať se podobného nezaleknou! Pro přesnost tedy uvádím celý paragraf:

(1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích.

(2) Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

(3) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

(4) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.

Je důležité upozornit na drobnou nuanci textu a sice, že „soud zálohu může uložit…“, což automaticky neznamená, že se tak stane. Naopak ze zkušeností pracovně právních poradenských agentur, u kterých jsem se před nedávnem informoval vím, že od tohoto požadavku soudy někdy upouští (a to i v příp. kdy návrh podávají zaměstnanci bývalí). Další důležitá poznámka k záloze: pokud se platí, tak až tehdy, kdy je pro firmu určen insolvenční správce, což vždy ještě nějakou dobu trvá. Kromě toho částka nemusí být tak vysoká. Osobně nyní stojím ve fázi, kdy jsem návrh na insolvenci podal včetně všech potřebných příloh, ale návrh byl soudem odmítnut. Důvodem odmítnutí byl formální nedostatek návrhu a sice fakt, že neobsahoval informaci o tom, že navrhovatel žádá, aby byl nad firmou vyhlášen úpadek. (Tato formule musí být obsažena v tzv. petitu*, tedy na konci textu návrhu, kde soudu ukládáme požadavek, o kterém má rozhodnout.)

Jaký je tedy postup v celé věci:

Nebyla mi vyplacena mzda (příp. více mezd) a tuším, že má firma obecně problémy, s vedením se nedá dohodnout, příp. se mě snaží opíjet lacinými sliby.
Sepíšu insolvenční návrh, který doplním o potřebné přílohy - vše musí být min. ve 2 kopiích, které odevzdám na příslušném Krajském soudu. Lépe je ale vyhotovit si ještě jedno paré pro sebe, jako doklad o tom, že jsem návrh opravdu podal. Úřednice na podatelně pak potvrdí i tento můj dokument, který si schovám. Návrh je zpravidla do dvou hodin vystaven na stránkách justice.cz, kde si navrhovatel může podání ověřit pomocí vyhledávače z Insolvenčního rejstříku.
Vyplněný formulář - „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ - zanesu na Úřad práce, společně s originálem Pracovní smlouvy a originálem Okamžitého zrušení pracovního poměru (to v případě, že ve firmě už nepracuji, příp. s jiným dokumentem dokládajícím ukončení pracovního poměru ve firmě.)
Úřad práce kontaktuje zaměstnavatele, kterému ukládá, aby potvrdil, že mnou deklarované výplaty jím nebyly opravdu vyplaceny. Teprve na základě tohoto potvrzení mi může být vyplacena od Úřadu práce mzda za max. 3 poslední měsíce, které předcházely podání návrhu na IŘ.
„Návrh na insolvenční řízení byl Krajským soudem přijat“ - v této fázi tedy prozatím nejsem, nicméně hned co se situace dále posune budu tento postup dále aktualizovat.

Poznámka 1: Bývalý zaměstnavatel může dělat fóry a potvrzení úřadu nevydat - pak je přesunut v rámci ÚP na právní odd., kde je s ním zahájeno správní řízení a může mu být udělena pokuta. Pokud potvrzení nedodá sám (má na to celkem 17 dni => 7 dni od převzetí + 10 dni pokud bz si dopis nepřevzal je po této lhůtě ze zákona považován za doručený). Pokud potvrzení od zaměstnavatele nedostanete vyplatí vám ÚP pouze jakési minimum, které dělá asi 5000,- Kč. Rovněž max. měsíční částka, kterou může ÚP žadateli vyplatit je cca 35 000,- Kč.

Poznámka 2: „3 poslední měsíce“ vysvětlím na příkladu: Pokud jsem podal návrh na insolvenční řízení 30.10.2009, pak je období na které se mohou vztahovat moje mzdové požadavky vůči ÚP září, srpen a červenec.

Poznámka 3: Pro podání „Žádosti o uspokojení mzdových nároků“ na ÚP není podstatné, zda byl návrh na insolvenci soudem odmítnut, důležité je, že bylo zahájeno insolvenční řízení - tedy, že soud vystaví na web následující vyhlášku.

* … petit = přesně formulovaná žalobní žádost

* * *

Všem - tedy i sobě - přeji hodně štěstí při vymáhání toho, co nám po právu náleží!

* * *

NE 15/11/2009 23:30

Mám za sebou krásný víkend s kamarády z gymplu, plný odpočinku od všech povinností, práce, města... Pomezí Vysočiny a Jižních Čech jsem si fakt docela zamiloval. Spousta malých starobylých městeček, krásná příroda - rybníky, lesy a mírně zvlněná krajina. Do okolí Dačic, Slavonic a Telče mě to táhne pořád znovu a znovu. Dnes ráno, když jsem šel z kostela a přecházel po mostě Moravskou Dyji - v Dačicích je to ještě docela úzký potok, vynořil se z rákosí malý klučina a mašíruje si to někam podél vody k lesu. Zaostřím a koukám, že má přes rameno luk, asi vlastnoručně vyrobený, a v toulci dva šípy. No, evidentně vyrážel na lov!

Úplně mě popadla touha jít s ním!

→ → → *)

* * *

* . . .sleduj šíp

PÁ 13/11/2009 01:00

Skuteční partneři si musí umět říkat si navzájem všechno, co si myslí, tedy celou pravdu a musí ji umět také celou vyslechnout.

Václav HAVEL

* * *

Könnten Sie ein Foto von Herrn Havel machen? . . .

* * *

www.learnjazzpiano.com

→ Softly, As In A Morning Sunrise

→ Walking Bass Lines

→ Basic Blues

→ Advanced Blues

→ Reharmonization

ČT 12/11/2009 22:00

Vaclav HAVEL - The '20th Anniversary of Democratic Change' speech

Nejhezčí projev, jaký jsem za poslední dobu od státníka slyšel!

Slavnostní zasedání - Dvacáté výročí demokratických změn ve střední a východní Evropě

Udělejme si 30 min času a buďme na sebe hrdí!

» text projevu «

ÚT 10/11/2009 23:10

Anselm GRÜN: O mlčení

2. Mlčení jako cesta setkání se sebou (s.13-23)

Jsme-li sami, pak se potřebujeme něčím zaměstnat.
Modernímu člověku připadne zatěžko být sám; sestoupit na dno svého vlastního já je pro něj téměř nemožné. Naskytne-li se mu však příležitost, že by někdy mohl zůstat v tiché komůrce sám se sebou a už už poznat Boha, tu si zapne rozhlas nebo televizi.
Rozhlas a televize jsou možnosti, jak se vyhnout sám sobě. Někdo nemůže vydržet nečinnost, není schopen jen tak sedět a mlčet. Zner¨ózňuje ho to, potřebuje se něčím zaměstnat. Začne třeba uklízet pokoj anebo něco plánovat. Mlčení neznamená pouze, že prostě nemluvím, ale znamená, že pustím z ruky všechny možnosti úniku a vydržím sám sebe takového, jaký jsem. Nezříkám se jen mluvení, nýbrž i všech činností, které mě odvádějí ode mne samého. V mlčení se tím být jenom sám sebou. Kdo se o to pokusí, zjistí, že to zprvu vůbec není příjemné. Ihned se začnou hlásit všechny možné myšlenky a city, emoce a nálady, úzkosti a pocity nechuti. Vytěsněné touhy a potřeby i promarněné šance se derou na světlo, potlačený hněv stoupá, člověka začnou napadat nevyřčená nebo nešikovně formulovaná slova. První okamžiky mlčení nám často odhalí náš vnitřní zmatek, chaos našich myšlenek a přání. Vydržet tento chaos je bolestné. Narážíme na vnitřní napětí, která nás děsí. Jenomže mlčením se nemohou tato napětí uvolnit. V mlčení objevíme, jak to s námi je. Mlčení je jakoby analýza našeho stavu - nic si už nenamlouváme, vidíme, co se v nás děje.

Hněv --- Zklidnění --- Odstup
Mnozí jsou přímo posedlí tím, ž se potřebují stále šířit o svém duševním životě, pěstují si své problémy tím, že je někomu ukazují. (...) …svůj hněv neventiluj ihned, ale nejprve ho podrž v sobě a analyzuj jej. (…) Měli bychom si nejprve rozvážit, má-li náš vztek vskutku základ v chování toho druhého, anebo v nás samých, zda nereagujeme na zraňující slovo toho druhého neúměrně.

Hněv často odhaluje, jak smýšlíme sami o sobě a jak velký význam připisujeme svým vlastním myšlenkám a názorům. Stane-li se Bůh opět středem tvého života a dokážeš-li se před něj postavit se všemi svými slabostmi, pak získáš pravděpodobně patřičný odstup, tvůj hněv opadne a ty se opět budeš moci modlit.

Kdo se však zapletl do viny nějakého těžkého provinění, budiž vyloučen jak od stolu, tak od místa modlitby. Žádný z bratří nechť s ním není v kontaktu a nemluví s ním. Nechť je zcela sám při uložené práci, ať setrvává v slzách lítosti (RB 25).

Mluvením se naše emoce vždy znovu rozvíří, mlčením se usadí. Je tomu jako s vínem. Pohybem se víno zakalí, klidným uskladněním se kal usadí a víno se projasní. (…) Vnitřní vzrušení bývá ventilováním zesíleno. Je-li vysloveno, často se rozčilení nad druhými zesílí. Jsem pak vůči tomu druhému zatvrzen. Snažím se svá vzrušená slova dodatečně obhájit. Mlčení může být jedním z prostředků, jak toto vzrušení zpracovat. Mlčet neznamená být bez emocí. Je to však pokus, jak emoce uklidnit. (…) Vnější kázeň může vést k určité proměně srdce.

Může být naprosto nutné upozornit druhého na jeho chování, které vzbuzuje pohoršení. Mlčení v takovém případě by bylo zbožnou výmluvou, aby se člověk vyhnul rozmluvě s druhým. Pokud neukážu svůj hněv vůči druhému ihned, ale nejprve mlčím, pak spíše rozpoznám, zda se vůbec vyplatí druhého oslovit a jakým tónem. Intermezzo mlčení ujasní, co je na mém hněvu přehnané a zda je můj hněv zakotven spíše ve mně, v mé nespokojenosti a přecitlivělosti, než v chování toho druhého.

Posuzování a odsuzování druhých
Opět pravil Poimen: „Je tu člověk, který vypadá, jako by mlčel, ale jeho srdce odsuzuje druhé. Takový ve skutečnosti nepřetržitě mluví. pak je tu jiný, který ve skutečnosti mluví od rána do večera, a přece mlčení zachovává, protože neřekne nic zbytečného.“ (Apo 601)

Ustavičně se zaměstnáváme srovnáváním sebe s druhými. Abychom při tomto srovnání vyšli úspěšně, snižujeme druhého. Objevujeme v jeho činnosti falešné motivy, egoistické úmysly. Aniž jsme si toho vědomi, stále vynášíme soudy o lidech, s nimiž se setkáváme. (…) Kdybychom se zřekli klasifikace druhých, jejich posuzování, a dokonce odsuzování, pak by nás to dovedlo k vnitřnímu klidu.

Posuzování druhých nás nejenom zneklidňuje nýbrž i oslepuje pro vidění našich vlastních chyb. Mlčení v pohledu na druhé nám umožňuje jasnější sebepoznání a dovoluje nám prohlédnout mechanismus projekce, kterou přemísťujeme své vlastní chyby do druhého, a tak nejsme schopni je rozpoznat.

Ve sketijské poušti se kdysi konalo shromáždění ve věci jistého padlého bratra. Otcové mluvili, jen otec opat mlčel. Nato vstal, vzal pytel, naplnil ho pískem a hodil si ho přes rameno. V košíku pak před sebou nesl trochu písku. Otcové se ho ptali, co to znamená, a on odpověděl: „Tento pytel plný písku, to jsou mé hřích, kterých je mnoho. Já jsem si je hodil za hlavu, aby mne neznepokojovaly a abych je neoplakával. A hle, těch několik málo chyb mého bratra, ty jsou přede mnou a já toho při jeho odsuzování tolik namluvím. To není v pořádku - spíše bych měl své vlastní hříchy nosit před sebou, přemýšlet o nich a prosit Boha, aby mi odpustil.“ Tu povstali Otcové a řekli: „To je vskutku cesta spásy!“ (Apo 779)

Uvidíš-li někoho hřešit, modli se k Pánu: Odpusť mi, neboť jsem zhřešil.

V mlčení nehledíme na druhé, nýbrž na sebe a konfrontujeme se s tím, co na sobě odkryjeme. Protože neznáme podmínky, za nichž druhý tak jedná, zakazujeme si každý soud a místo toho vidíme v jednání druhého klíč k výkladu svého jednání. Chyba druhého se stane zrcadlem, v němž jasněji poznáme viny vlastní. (…) Mlčení je výrazem lásky, která nás uschopňuje přijmout druhého, nepovyšovat se nad ním, ale uvědomovat si vlastní slabost, protože jsme se v mlčení setkali sami se sebou.

* * *

PO 09/11/2009 24:40

Zvládnu to když budu muset! Nejsem hlupák. --- Ne, to nejsi! ... Jsi zázrak Ronnie! Všichni jsme zázrak. Víš proč? Protože jako lidé, si každý den jdeme za svou prací a celou tu dobu víme, všichni víme, že věci, co milujeme, lidé, které milujeme, nám mohou být kdykoliv odňati. Žijeme s tím vědomím a přesto jdeme dál.

Minulost změnit nemůžete.

Ale budoucnost, to už je jiný příběh.

... a ten někde musí začít.

The Little Children

* * *

Ouverture --- Ah Tutti Contenti

* * *

BEANTHOVEN → pathetic...

... teda z některých momentů fakt nemůžu

SO 07/11/2009 26:40

Dokonalá demokracie?

Je vůbec někde taková zaslíbená zem, země té dokonalé demokracie? Je a není. Není a nebude v tom smyslu, že lidé jsou nedokonalí - a nedokonalé je i všechno lidské konání. Ta práce budování lidského soužití ve vzájemné úctě a v dobré vůli, které říkáme demokracie, nikdy nebude dokonána.

A vzdor tomu je taková zem, v náznaku a v příslibu je v nás a mezi námi, vždycky, když se nám podaří napravit křivdu či utišit bolest.

Demokracie není stav, je to způsob lidského pobývání a úkol, ke kterému jsme povoláni. Nejde o to abychom jej dokonali, jen abychom jej konali.

Erazim KOHÁK: Průvodce po demokracii, s.160

* * *

Ethel Caffie Austin → jak na gospel krok po kroku...

Angels Keep Watching Over Me

ÚT 03/11/2009 23:59

Jak to vidí...

→ Tomáš Halík (Čro2 Praha, 26.10.2009 08:30)

Optimismus - říká takový bonmot - že optimista je člověk, který má málo informací. A já si myslím, že optimismus je taková naivní víra, že všechno nějak půjde k lepšímu, ať už jaksi spolehneme na vědu, na techniku, ať to nějak zařídí pán bůh, ať to zařídí vláda a tak dále. Já nevěřím v boha, který by byl nějakým loutkářem, který je povinen nás vytahovat z našich problémů, které jsme si způsobili. Já věřím v boha, který člověka vybavil svobodou a chce, aby s ní odpovědně zacházel. Víte, to naříkání kde byl bůh v Osvětimi..., tak jeden významný rabín říká: „Byl tam ve svém přikázání - nezabiješ.“ A ptejme se: kde byl člověk v Osvětimi? Neházejme na boha svoji vlastní odpovědnost. My musíme jednat odpovědně a naděje, to není tento iluzorní optimismus. Naděje je síla vydržet i v těch situacích, které se nezdají být tak příliš optimistické a tak příliš jdoucí k lepšímu.

Jestliže si někdo myslí, že svoboda je prostor dělat si, co chci - tak je zvířecí pojetí svobody. Lidské pojetí svobody je chápat svobodu jako prostor k tomu dělat to, co dělat mám. A to je samozřejmě spojeno s odpovědností.

Michael Novak
(americký filosof a teolog)

Namísto čecháčkovství a šovinistického sebezahledění bychom měli pěstovat vědomí, že jsme především Evropané a občané světa, že naše češství musí být kvalitním a harmonickým začleněním hry na jeden nástroj do velkého orchestru. Zdá se, že ve vztahu k Evropě jsme rozpolceni.

* * *

Česi a Slováci mají k sobě stále pomerně blízko. Svedčí o tom i výraz pro neprízeň počasí, taký ten nevlídný čas, ktorý sa v obých krajinách stále volá SLOTA.

Marián Lasica

* * *

Velké procento našich občanů. avšak i vládní a státní orgány zjevně nedůvěřují těm, kdo vybočují z tupé řady veřejného mínění. Kdykoliv občané protestují - ať proti Temelínu, proti porušování zákonů na ochranu životního prostředí, oproti občanské lhostejnosti, pak nejen média a policie, nýbrž i řadoví občané se většinou rozhořčeně postaví proti těm "narušitelům pořádku". Neptají se, proč protestují, jaké k tomu mají důvody, čeho chtějí dosáhnout. Je to, jako by této společnosti byl milejší klid než spravedlnost, ticho nad hnilobou než náprava. Protest, nesouhlas, zdá se, vnímá většina našich občanů jako vyčlenění, ne-li přímo zradu.
Jenže to právě je mentalita totality. Demokracie začíná tam, kde se společnost učí vnímat protest a úsilí o nápravu jako platnou formu účasti. Ten, kdo činně usiluje o nápravu, je daleko intenzivněji občanem než ten, kdo špatnosti trpně přihlíží. Demokratická opozice, to není nepřátelství ani lhostejnost. Je to láska, která není ochotná přihlížet špatnosti.

Erazim KOHÁK: Průvodce po demokracii, s.144

* * *

Odpouštět našim nepřátelům není iluze neskutečného snílka, nýbrž základní nutnost pro společenské soužití.

Martin LUTHER KING

NE 01/11/2009 20:45

Otázky Václava Moravce?

   Dnešní Otázky V.M. mně ze dvou témat v podstatě dvakrát zvedly ze židle a spíš než o otazníku charakterizující pořad bych mluvil raději o třech vykřičnících.
   V první části, věnovaném plzeňským právům, jsme se od bývalého šéfa Kindla dozvěděli, že zas až takový nepořádek na fakultě nebyl, že má studenty i školu neobyčejně rád a že by v podstatě o porušení zákona ani nemluvil. Od brněnského právníka Radka Ondruše pak to, že jeho klient - který mimochodem opsal svou kvalifikační (bakalářskou) práci - vlastně nepochybil, jelikož oponentura i komise uznaly jeho práci za způsobilou, a nejde tak o chybu osoby, nýbrž o "chybu systému"! Tak kde to proboha jsme?! Umění přiznat vlastní chybu v téhle společnosti evidentně stále nefunguje! Jistěže se pan strážník Luděk Hosman opisováním dopustil podvodu a bylo by potřeba mu titul okamžitě odebrat, navíc se ale prostřednictvím právníka vymlouvá na chybu systému, což je ukázkově pokrytecké! Systém - chce-li to tak někdo nazvat, já bych spíš ale řekl konkrétní lidé z konkrétní komise dané obhajoby - jistě pochybili také, mohu ale zároveň snadno rozklíčovat z jakých důvodů se tak děje.
   Myslím, že už před nějakou řádkou let si někteří lidé uvědomili, že působení na univerzitách vlastně vůbec není špatné bydlo. Když pominu, že platy VŠ učitelů nejsou ničím závratným (náš stát by se v tomto směru měl velice stydět), pořád je působení na vysoké škole poměrně dobrým místem co do společenské prestiže, stability práce, její případné kontroly shora (za téměř 10 let působení na vysoké škole vím o případu vyučujícího, který své přednášky fláká, studenti si stěžují, ale stále neexistuje síla, která by ho ze školy vyhodila) a často i co do množství odvedené práce - obecně tedy řečeno "dobrý vedlejšák k mým jiným aktivitám".
   Spirála se tedy točí takto: malý plat vyučujících → jejich nízká investice do výuky && potřeba stále více přijatých studentů, za které dostaneme od státu stále více peněz → stále nižší úroveň absolventů, samozřejmě i jejich kvalifikačních prací → ???
   Ano, stále tu platí ono známé komunistické: Já vím, že ty víš, že já vím, že nic neděláš, nicméně ruka ruku myje a nic se nemění. Kdo by také žaloval na svého kolegu, působil si nepříjemnosti a ohrožoval svůj další pobyt a kariérní postup na příslušném ústavu?
   Druhým "vstavačem" pořadu byl jakýsi odborový předák Štěch, který se za polistopadových dvacet let stále ještě nenaučil, že vláda lidu (z řeckého démos - kratein), opravdu není DEMOGRACIE (jak jsme to dříve slýchávali od mnoha komunistických pohlavárů) a Benešovy dekrety rovněž nepíšeme a nevyslovujeme s "G"! Promiňte, ale takovýhle člověk je u mě prostě GRETÉN!

Dactylorhiza majalis

* * *

Ennio MORRICONE: Argomenti

* * *

ÚT 27/10/2009 24:25

Águas de Março